Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Kladna se vrátí horníci. Jedenáct let od skončení těžby

  9:11aktualizováno  9:11
Kladno, kde historie těžby uhlí sahá stovky let nazpátek, se letos poprvé ujalo pořadatelství hornických setkání a sezvalo havířské spolky a města na tradiční zářijový sraz. Nazvalo jej Kladenské fedrování.

Účastníci srazu projdou v hornických uniformách s prapory a hornickými kapelami městem, a to z náměstí starosty Pavla až na stadion Sletiště. Ilustrační snímek | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Šestého září do města zamíří stovky havířů z celé republiky - třeba ze Stříbra, Mostu, Ostravy, Českého Krumlova, Chodova na Sokolovsku či Zbůchu u Plzně.

"Pozvali jsme asi sto hornických a hutnických měst a spolků. V sobotu 7. září projdou účastníci v hornických uniformách s prapory a hornickými kapelami městem, a to z náměstí starosty Pavla až na stadion Sletiště. V průvodu budou i kladenští sokolové, baráčníci a sportovní kluby,“ popsal jeden z vrcholů třídenního setkání kladenský mluvčí Vilém Frček.

Těžba v kraji

 * zlatá doba českého hornictví začíná ve 13. století

* na území kraje fungovalo ve středověku a počátkem novověku nejméně osmdesát ložisek zlata, stříbra a železa

* důležitá byla především těžba zlata v okolí Jílového, stříbra na Kutnohorsku, uhlí na Kladensku

* vápenec se v 19. století těžil v Českém krase

* ve 20. století byla klíčová těžba uranových rud v Příbrami, došlo k rozmachu, ale pak následnému úpadku těžby uhlí na Kladensku

zdroj: Středočeský kraj

Večer pak primátor Kladna Dan Jiránek předá jako již tradičně lucernu se světlem svaté Barbory, patronky havířů, dalšímu pořadatelskému městu. Tím bude příští rok Český Krumlov.

Místo srazů se totiž mění každý rok, aby jejich účastníci poznali jednotlivé oblasti těžby po celém Česku. Loni tak bylo setkání v Chomutově a rok předtím v Chodově na Sokolovsku.

"Flek" měli horníci na zadku, studenti přes něj skákali

Tradice setkávání začala v Příbrami. V roce 1996 byli členové tamního Cechu příbramských horníků na návštěvě v Německu, kde podobný sraz zažili. Rok nato podobnou akci uspořádali i v Česku.

"V devadesátých letech u nás nastal velký útlum hornictví. Omezilo se rudné a uranové hornictví, uhlí zůstalo jen na Ostravsku, povrchová těžba na Mostecku a Chomutovsku. Zbyla spousta pěkných technických památek, ale i zvyků. Bylo by nám líto, kdyby to přišlo vniveč,“ vysvětluje Miroslav Šťastný z příbramského cechu, proč sraz uspořádali.

Od té doby se Příbram účastní pravidelně a poslední roky také místní spolek organizuje v programu ukázku hornických tradic. V září tak diváci uvidí na Sletišti například takzvaný skok přes kůži, kterým se pasovali studenti prvního ročníku Vysoké školy báňské v Příbrami.

Kůže neboli flek byl kus hověziny, který horníci používali, aby si neprošoupali kalhoty. Skokem přes "flek" spolu s dalšími rituály byli studenti přijati mezi havíře. "Vysoká škola báňská zde vznikla v roce 1849 a první doklad o rituálu skoku je již z roku 1852,“ říká Miroslav Šťastný, který v dolech na Příbramsku pracoval padesát let.

Právě Příbram organizovala hornický sraz již dvakrát a znovu se ho ujme v roce 2016.

Podobně je na tom Stříbro na Plzeňsku, kde se havíři sešli v roce 2001 i 2010. "Uspořádali jsme ranní a večerní pochod za svitu loučí historickým městem. Hornickou historii bychom si měli připomínat, vždyť na dobývání nerostného bohatství náš stát ve středověku vlastně zbohatl,“ doplňuje Karel Neuberger ze stříbrnického hornického spolku. Do Stříbra v roce 2010 zavítalo 77 delegací.

Chodov před dvěma lety navštívilo šedesát delegací. Město tehdy doslova praskalo ve švech.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.