Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Největší obec v Česku už není vesnicí. Z Jesenice se stalo město

  14:13aktualizováno  14:13
Osmitisícová Jesenice u Prahy se oficiálně stala městem. Povýšení z obce na město stvrdil dekret, který z rukou šéfa Sněmovny převzala jesenická starostka. Jesenice tak přišla o neoficiální titul „největší obec v Česku“.

Na snímku Jesenice z roku 2009 je patrná překotná bytová a průmyslová výstavba na někdejších polích i jedna z „dominant“ obce, obří vila podnikatele Tomáše Pitra. | foto: Profimedia.cz

Dekret ve Sněmovně předal starostce Radce Vladykové předseda dolní komory Jan Hamáček. Starostky a starostové dalších tří desítek obcí převzali při slavnostním ceremoniálu z jeho rukou rozhodnutí o udělení znaků nebo vlajek.

Jesenice, která leží jihovýchodně od metropole, požádala loni v únoru o povýšení na město hlavně z prestižních důvodů. „Svým rozsahem i počtem více než osmi tisíc obyvatel už právem náleží mezi města,“ řekla starostka, ač uznává, že Jesenice tím ztrácí jednu ze svých jedinečností, a to právě označení jako největší obec.

Pro samotnou Jesenici ani pro její obyvatele povýšení na město nic nemění, zdůraznila Vladyková. „Občané někdy mají strach, jestli se jim nezvýší daně tím, že se staneme městem. Daně se nezvýší, adresu si měnit nemusí,“ poznamenala. Povýšení nebude znamenat ani vyšší příjmy z přerozdělování daní do jesenického rozpočtu, když se obecně odvíjejí od počtu obyvatel.

Návrh na povýšení Jesenice schválila vláda v květnu. Hamáček je podepsal v půli července, čímž se Jesenice stala oficiálně městem.

Předseda Sněmovny vyzdvihl před starosty možnost s nimi diskutovat a mít zpětnou vazbu.

„Vy jste ti, kteří musíte pracovat s tím, co my vytvoříme,“ řekl Hamáček.

Starostům slíbil, že se bude zajímat o dopady zákonů na obce i kraje. Předkladatelé podle něho často uvádějí, že nebudou žádné, v mnoha případech je tomu ale naopak - stát na obce a kraje převádí povinnosti a pravomoci, aniž by na ně dal taky peníze. „Budu jednat s předsedy výborů, aby dali pozor na vyhodnocování dopadů na krajské a obecní samosprávy,“ dodal Hamáček.

Obec, která má zájem o udělení dekretu na vlajku nebo znak, pošle žádost s návrhem sněmovnímu podvýboru pro heraldiku a vexilologii.

Podvýbor složený z poslanců poté osloví heraldiky a odborníky na vlajky - vexilology, ti návrh prostudují a vytvoří popisy k návrhům. Podvýbor osloví žádající obec, zda s návrhem souhlasí. Výsledkem je pak ceremoniál.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.