Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kabely v Blance ležely ve vodě kvůli křivě položeným chráničkám

  6:24aktualizováno  6:24
Voda se do kabelů v tunelu Blanka podle některých zdrojů MF DNES dostala kvůli křivě položeným chráničkám. Chyba tak mohla vzniknout už při stavbě. Chráničky jsou totiž zcela prohnuté, a tudíž ve spoustě míst zůstává voda.

Proč leží kabely ve vodě? | foto: MF DNES

Představte si hadici od vysavače, jen tlustou zhruba 10 centimetrů a uvnitř hladkou. Když bude ležet v mírném spádu, voda se v ní neudrží a odteče. Pokud však bude v některých místech prohnutá, zůstane v ní voda stát jako v lavoru.

A to je právě problém, který se podle dvou na sobě nezávislých zdrojů stal v komplexu Blanka. V podobných hadicích v betonu pod chodníky totiž vedou svazky právě těch problémových kabelů, které je nyní třeba měnit.

Na to, že chráničky nemusí být v pořádku, upozorňuje i loňský podzimní zápis z kontrolního dne, kdy firmy a zástupci magistrátu sledovali zajímavé video. Záznam z chrániček v útrobách chodníků, kam běžně není vidět, podle zápisu ukázal „neuvěřitelný nepořádek, zbytky cihel, betonu“.

„Kamerová zkouška rovněž prokázala, že chráničky mezi jednotlivými šachtami neběží lineárně, ale jsou zcela prohnuté, a tudíž ve spoustě míst zůstává voda,“ konstatoval v dokumentu správce stavby – firma IDS.

Podle materiálu, který má MF DNES k dispozici, Metrostav oponoval, že chráničky jsou ve skutečnosti suché a čisté. Právě tato firma je pokládala.

Voda neodtéká, drží se

„Nejsou položené tak, jak se předpokládalo. Jsou tam lokální lavory, kde by se mohla držet voda,“ odpověděl na dotaz MF DNES Alexandr Butovič z firmy Satra, která Blanku projektovala.

Z projektu plyne, že voda z chrániček by měla spádem odtékat do propojek, pak do technické chodby a posléze do jímek, odkud se odčerpává.

Podle mluvčího Metrostavu Františka Poláka se může na bezmála dvou stovkách kilometrů chrániček objevit nedostatek.

„Na jednom nebo dvou místech může být chyba. Nemám ale informaci, že by to byl zásadní problém. Nevyskytuje se to v takovém měřítku, že by to mohlo poškodit takové množství kabelů,“ zdůraznil Polák.

Více spor komentovat nechtěl a dodal, že si společnost počká na výsledky znaleckých posudků.

I podle IDS kamery ukázaly problémy jen na dvou místech. „Tuto skutečnost je třeba vnímat v kontextu celé stavby – nelineárnost se vyskytuje na dvou zhruba třímetrových úsecích z celkových 32 kilometrů,“ upřesnil mluvčí IDS Pavel Kočiš. Nutno dodat, že kamerové zkoušky se nekonaly v celé délce tunelu, ale jen v několika úsecích.

Kabely degradují

Kabely, které nyní na Blance leží, by měly snést běžnou tunelovou vlhkost. Měly by například bez úhony odolat i čtvrthodinovému občasnému ponoru pod hladinu. Avšak po delší době pod vodou vlhkost nasáknou a pak degradují.

Do chrániček se mohla dostat voda během přívalových dešťů v létě 2013, ale i voda z dlouhodobých průsaků, jak několikrát v minulosti naznačila firma ČKD Praha DIZ, dodavatel technologií.

„Kvalita pokládky chrániček se standardně nezjišťuje a před započetím montáže ji ani nelze technologicky zjistit. ČKD pak na tyto záležitosti upozornila neprodleně, když narazila na problémy s kabely a zjišťovala postupně příčiny, které k nim vedly,“ uvedl mluvčí ČKD Karel Samec.

Mluvčí ČKD Praha DIZ tak reagoval na dotaz, proč do takového prostředí vedení pokládali. Poukázal na to, že za kvalitu stavby ručí její správce. Tedy společnost IDS.

„Tunelový komplex Blanka byl projektován jako suchý nebo převážně suchý. Výskyt trvalé vlhkosti včetně toho, že by se někde držela delší dobu voda, tedy vůbec podle stále platného projektu neměl nastat,“ dodal Samec.

Střídání mokrého a suchého prostředí nyní staví Prahu do paradoxní situace - nikdo nepočítá s tím, že by kabely měly být současně protipožární i voděodolné, když se tyto dvě vlastnosti logicky vylučují.

„Podmořský“ kabel: odolný vůči vodě a bez jedu

Magistrát nyní zajímá především řešení potíží, které může být v zásadě trojího typu. Nejpravděpodobnější je, že Praha pro jistotu požádá, aby ČKD uložila do chrániček „podmořský“ typ kabelu – ten při hoření neprodukuje jedovaté zplodiny a současně odolává vodě.

Problém je, že výrobek zahraniční firmy nevyhovuje, a český producent firma Kabex sice nechala své kabely testovat, ale stále nemá certifikaci. A její získání může trvat měsíce.

Na stavu kabelů se podepsalo více příčin. Již minulý týden MF DNES například upozornila, že se stavba potýkala od počátku s průsaky.

Během přívalových dešťů pak voda natekla do vedení v chráničkách z rozvaděčů, v nichž jsou dráty rozpletené. Problém by měli do konce března rozklíčovat znalci.

Projeli jsme tunelem Blanka:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.