Podstatou problému je nefunkční čištění vody v nových prosklených bazénech hrochů, kvůli němuž je voda permanentně kalná. Investovaných 160 milionů do projektu jsou vyhozené peníze a řešení je prozatím v nedohlednu.
Zoo i investor jsou přesvědčeni, že za vším je špatná práce projekční a inženýrské kanceláře D plus. MF DNES získala reakci jejího ředitele.
Největší chyby projektu
Zdroj: Znalecký posudek FSv ČVUT v Praze číslo 218-13 |
"Jsme přesvědčeni, že náš tým v čele s autorem projektu, který má více než čtyřicetileté zkušenosti s projektováním podobných vodohospodářských děl, odvedl kvalitní práci," odmítá výtky Miroslav Douša a poznamenává, že na lepší systém filtrace vody chybělo v zoo jak více peněz, tak dostatek prostoru.
"Proto byla zvolena technologie tlakového okruhového čištění, včetně takzvané hrubé separace tuhých nečistot. Od začátku jsme si uvědomovali, že to není optimální, na což jsme investora upozornili, ale nebylo možné jinou známou technologii čištění vody použít," tvrdí.
Ředitel odboru městského investora z pražského magistrátu Jan Beránek oponuje, že D plus od začátku věděla, že pro zoologickou zahradu je čistá voda v bazénech pro hrochy naprosto klíčová.
"V souhrnné technické zprávě D plus doslova píše, že čistá voda je kategorickým požadavkem zadavatele a také že bude voda v bazénu čištěna a upravována tak, aby byla udržována průzračně čistá," cituje Beránek slova autorů projektu.
Z nich vycházel i znalecký posudek, který pro magistrát zpracoval tým kolem docenta Bohumila Šťastného ze Stavební fakulty ČVUT. Odborníci vyčítají projektu několik zásadních nedostatků: nevhodný systém filtrování, pomalou výměnu vody v bazénech i špatnou hydrauliku.
D plus: Upravíme to za 300 tisíc
"Navrhujeme jednoduchou technickou úpravu, která spočívá ve výměně manuálně ovládaných ventilů za ventily automatické, které byly součástí původního projektu. Tato úprava by vyžadovala investici do 300 tisíc korun a nezabrala by více než dva dny," argumentuje Douša, že vysvobodit hrochy z kalné vody lze rychle a lacině.
A připomíná: "I v Hannoveru, kde jsme se inspirovali a který naši projektanti opakovaně navštívili, po dobu dvanácti let zařízení technicky a technologicky upravují a vylepšují."
Jenže takový způsob řešení Beránka nijak neuklidňuje. "Tak jednoduché a levné to není. Tato metoda by totiž vyžadovala hodně vody, jenže té se v pavilonu hrochů nedostává," vysvětluje šéf odboru městského investora, že tudy cesta zřejmě nepovede.
A dokud nebude všechno fungovat na sto procent, Praha prostě hrošinec nepřevezme. "Chybu musí jednoznačně napravit ten, kdo ji způsobil. A to je podle znaleckého posudku autor projektu," stojí si za svým Beránek.
