Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kamenné řady u Kounova? Prý pokus Schwarzenbergů o pěstování chmele

  17:10aktualizováno  17:10
Rozluštil jsem záhadu Kounovských kamenných řad, nejtajemnějšího místa v Čechách, tvrdí Jaroslav Kočí, dvaaosmdesátiletý důchodce z Kralup nad Vltavou. Podle něj šlo o pokus Schwarzenbergů pěstovat chmel novou metodou.

Jaroslav Kočí tvrdí, že objevil smysl tajemných Kounovských řad. | foto: Vít ŠtěpánekiDNES.cz

Kočí pátral v knihovnách čtyři měsíce, hledal na internetu, prohlížel katastrální mapy. "Jsem přesvědčený, že jsem na to přišel. Jen je mi líto občanů Kounova a Mutějovic, které tím připravím o krásnou iluzi o prastaré stavbě. Podle mě ty kameny nejsou staré ani 200 let," míní Kočí, původní profesí projektant.

Kounovské řady

Kounovské řady

Řadu kamenů objevil v roce 1934 kounovský učitel Antonín Patejdl, místo se od té doby marně snaží rozluštit badatelé a archeologové.

Podle některých z dřívějších hypotéz to mohla být megalitická stavba, kultovní místo Keltů, pravěká observatoř, astronomický kalendář nebo meze políček z 19. století.

Všechny teorie badatelé vyvrátili. Na otázky kdo, kdy a proč není uspokojivá odpověď.

Jestli má pravdu, pak by ji mohly doložit pouze rodové kroniky Schwarzenbergů. Právě jim a jejich údajnému, leč nezdařenému pokusu o nový způsob pěstování chmele přikládá Kočí vznik tajemných řad, které původně tvořilo až 2 500 kamenů. Některé však časem lidé rozkradli.

Záhadu se už desítky let marně snaží rozluštit badatelé a archeologové. "To je na tom vůbec to nejzáhadnější, že to nejde rozluštit. Je jisté, že je to dílo lidských rukou, ale nikdo nechápe, proč by to lidé dělali. Tak nápadnou věc na rozlehlém kopci, která musela dát dost práce," říká místní historik Roman Hartl.

Kočí je přesvědčený, že smysl tajemného místa rozluštil. Podle něj nejde o žádnou megalitickou stavbu ani nic z doby pravěku. Kameny prý nechali na kopec Rovina vyvézt Schwarzenbergové někdy mezi lety 1829 až 1839. Kounov i s Rovinou patřil do jejich panství. Mohlo jít o pokus pěstovat chmel novou metodou.

"Tehdy se do Evropy dostala nákaza amerického révokazu, která zničila pěstování vína, načež se chmel stal hlavní plodinou kraje. A místo na nízkých tyčích se začal pěstovat na vyšších kovových konstrukcích," vypráví Kočí.

V kronikách se o chmelnici nic nepíše, oponuje archeolog

Kopec u Kounova byl vybrán pro pokusné chmelnice možná právě proto, že leží skoro 500 metrů nad mořem a je to chladnější a větrné místo.

Z výletu na Kounovské kamenné řady

"V průběhu stavby ale došlo k nějakým událostem, které přiměly majitele od stavby chmelnic odstoupit. Tak práce přerušili, později tam vysadili les a kameny nechali, kde jsou," snaží se najít logické vysvětlení.

Okamžitě se našli kritici. "Pak je ale zvláštní, že o něčem takovém se v místních kronikách nepíše ani slovo," reagovala kounovská starostka Dana Bechynská.

"Zajímavá hypotéza, ale obávám se, že pravdu nemá," přidal se archeolog Miloslav Slabina, který pracoval v 70. letech minulého století na výzkumu keltského hradiště nedaleko kamenných řad.

"S tím chmelem se mi to nezdá, je to poměrně vysoko. A pod dvaceticentimetrovou lesní hrabankou jsou křídové usazeniny, ta půda asi nebude vhodná," dodal.

Kamenné řady u Kounova

Kamenné řady u Kounova



Sledujte rekonstrukci Staroměstské radnice


 


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.