„Na známce je skladatelův syn, doktor Josef Arnošt Ryba, jak ho vyobrazil Václav Mánes. Autorce návrhu jsme fotografii obrazu zapůjčili v dobré víře, že podobné rysy mohl mít jeho otec. Ona ale nezměnila ani úhel pohledu, nepokusila se udělat jinak vlasy. Je to doslova obkreslené a já to považuji za neštěstí,“ vysvětluje předseda Společnosti Jakuba Jana Ryby v Rožmitále pod Třemšínem Hubert Hoyer, proč se od známky spolu se svými kolegy rozhodl distancovat.
Třináctikorunová cenina vyšla 15. října v počtu čtvrt milionu kusů, autorkou výtvarného návrhu je Eva Hašková, rytinu vytvořil Lubomír Žálec. S komisí, která návrh schvalovala, bylo podle Hoyera složité jednání. Situace jej mrzí o to víc, že letošní rok považuje za zcela výjimečný.
„Připomínáme si hned dvojité výročí, dvě stě let od úmrtí a dvě stě padesát let od narození Jakuba Jana Ryby. Za každou cenu chtěli na známce obličej, přitom tam mohly být varhany, školní deník nebo notový záznam,“ konstatuje Hoyer s tím, že jde o kaňku na oslavách výročí slavného rožmitálského učitele a regenschoriho.
Společnost původně chtěla zasáhnout do výběru motivu setkáním s autorkou a dalšími konzultacemi s komisí pro známkovou tvorbu. Mezi pěti návrhy navíc byly tři bez portrétu a dominovaly na nich starorožmitálské varhany.
Měly tam být varhany, nakonec zvítězil portrét
Navzdory protestům překvapivě zvítězil portrét. „Členy komise zaujala právě odvážná koncepce pojetí skladatelova portrétu. Dobrý profesionální umělec nechce jen donekonečna reprodukovat navyklá klišé, jakými jsou v tomto případě varhany nebo naivistický domnělý profil skladatele,“ oponoval zástupcům společnosti předseda komise, akademický malíř Jan Kavan.
„Vždyť by si teď na Univerzitě Karlově mohli stěžovat, že je na známce jejich děkan,“ poznamenává však Hoyer. Josef Arnošt Ryba skutečně působil v letech 1847 až 1849 jako jeden z hlavních akademických představitelů českého vysokého učení.
Že na nové známce není autor nejznámější vánoční mše v Česku, nepopírá ani Česká pošta. Hájí se tím, že vzhledem k nemožnosti doložit skladatelovu skutečnou podobu je na čerstvé cenině pravděpodobný portrét Jakuba Jana Ryby.
„Jeho skutečná podoba není podle našich informací doložitelná, proto podobizna na současné známce vychází z portrétu jeho syna, kde se předpokládají určité společné rysy,“ vysvětluje mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Vyobrazení skladatele se ale chtěli rožmitálští znalci Rybova života a díla záměrně vyhnout. „Všeobecně využívaná skladatelova podobizna vytvořená Gustavem Ptákem v roce 1895 je historickým nesmyslem, neboť je na ní Ryba zpodoben jako muž zarostlé tváře. Naše společnost chtěla, aby se návrh známky této podoby zdržel,“ říká tajemnice Společnosti Jakuba Jana Ryby Ivana Hoyerová.
Je to jen běžná známka, říkají filatelisté. Rarita z ní nebude
Pošta ani kvůli výtkám nehodlá ceninu stáhnout a přepracovat. Skutečnost, že vyobrazení vyvolává rozpaky, se nijak neprojeví ani na zájmu filatelistů. „Opravdu nejde o žádný sběratelský kousek, je to běžná známka vydaná v mnohasettisícovém nákladu. Nemá proto ambice stát se nějakou raritou,“ míní tajemník Svazu českých filatelistů Josef Maleček. Zároveň se nad čerstvou novinkou na poštovních přepážkách pozastavuje.
„Nemám o tom bližší informace, ale pokud od toho dává ruce pryč Společnost Jakuba Jana Ryby a má-li pravdu, je to určitě nepříjemnost,“ říká Maleček s tím, že jistou podobnost je možné vidět v případě známek zobrazujících Jana Husa či Karla Hynka Máchu.
Poprvé byly vydané už před druhou světovou válkou, později vyšly ještě v několika dalších verzích. „Také u těchto osobností není známá jejich skutečná podoba a vycházelo se z fiktivních, domnělých, či dokonce romantizujících vyobrazení. V případě Jana Husa se používala třeba předloha z Jistebnického kancionálu,“ upozorňuje filatelista.
