Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidi by nás měli vidět pět minut před koncertem, říká kapela UDG

  8:45aktualizováno  8:45
Hudební skupina z Ústí nad Labem vznikla už na konci minulého století. UDG se ale proslavili až v roce 2004 i díky albu Ztraceni v inspiracích. V pátek 11. března vydá kapela svou pátou studiovou desku nazvanou Emotikon a zároveň se už příští středu vydávají na turné s Xindlem X a Voxelem.

Kapela UDG. | foto: Roman ČernýMetro.cz

Křest nové desky kapely UDG se uskuteční na dvou pražských zastávkách koncem března. S textařem a bubeníkem Tomášem Staňkem a kytaristou Tomášem Vohradským jsme probrali obě zásadní události.

Na nové desce najdou fanoušci šestnáct písniček, což je poměrně dost...
Tomáš Staněk: Je pravda, že ten trend se pohybuje kolem deseti písniček a desky jsou čím dál tím kratší. Možná je to kvůli tomu, že lidi nemají čas je poslouchat. U nás ten počet ale vznikl celkem přirozeně. Prostě tam máme šestnáct písniček, které jsme dopracovali do konce a neshodli jsme se na tom, kterou vyhodit.

Z poslechu na mě album působí koncepčně přes pocity a smysly. Byl to záměr?
Tomáš Vohradský: Už název desky Emotikon napovídá, že jde o směs určitých pocitů a nálad.

Tomáš Staněk: Dopředu jsme koncept neměli, ale jak se člověk nebo vůbec celá kapela nachází v určité situaci, tak z toho jakýsi koncept vyleze.

Přijde mi, že z textů čiší více negativnějších nálad. Například v písni Příměří se zpívá: „O nic prázdnější než mý čtyři stěny, všechno kolem nás zůstane beze změny.“ Cítíte to také tak?
Tomáš Staněk: Já osobně to mám tak, že v textech neumím napsat žádný vtip. Když jsem se o to pokusil, tak to přišlo vtipné jenom mně. Daleko snadněji se mi na papír přenášejí emoce smutné. Ostatně ta témata jsou vypozorována z našeho okolí, co se kolem nás za ty tři roky stalo. Třeba text, co zmiňujete, je jediný, co jsem napsal dopředu. Snažil jsem se popsat stav tady Volta (Tomáš Vohradský - pozn. red.), kdy se neustále vracel k jedné ženě. Poslal jsem to všem a Volt si to hned vzal a udělal hudbu.

Fotogalerie

Na desce máte také dva ženské hosty. O koho jde a byly to vaše vysněné tipy?
Tomáš Vohradský: My jsme chtěli hosty hlavně z kamarádů. Jednou z těch zpěvaček je Mirka Miškechová, která je známá ze singlu Cudzinka v tvojej zemi od Xindla X. S ním jsme vlastně jeli loni turné a letos na to navážeme. Měli jsme plán, že s Mirkou nazpíváme českou písničku, ale ve studiu jsme jí předělali na česko-slovenský duet, protože jsme zjistili, že její hlas nejvíc vyniká v té mateřštině. Druhá zpěvačka se jmenuje Rina a je to nový objev české scény. U ní nás zaujal krásný hlas. Myslím, že o ní ještě uslyšíme.

Do světa jste před pár dny pustili lyric video ke skladbě Intergalaktická. Proč jste vybrali zrovna tuhle?
Tomáš Vohradský: Je to vlastně takový předsingl a myslím, že je to věc, která nejvíc charakterizuje naší kapelu. Prostě píseň plná energie a všeho, co k nám patří. První singl pak vydáme zároveň s deskou, půjde o píseň Atomy, ke které teď také točíme klip.

Na jarním turné se kromě Xindla X spojíte také s Voxelem. Našli jste v těchto společných šňůrách nějaké zalíbení?
Tomáš Vohradský: Přijde nám to jako dobrý nápad, že lidem nabídneme víc, než kdybychom jeli klasické turné sami. Sety jsou sice trochu kratší, každá kapela má asi hodinu a na konci budeme hrát společně. Funguje to skvěle. Když někdo přijde na nás, tak se mu představí i Xindl X a naopak.

Předpokládám, že během koncertů zazní i nové písně z desky Emotikon. Některé zastávky turné ale absolvujete ještě před vydáním alba. Přemýšleli jste o tom?
Tomáš Staněk: Právě z toho důvodu věnujeme v setu novým skladbám asi jen čtyři pozice z dvanácti. Lidi si pak novou desku stejně nejvíc kupují až na koncertech. Budeme to dávkovat pomalu. Na podzim uděláme turné, kde budeme desku hrát víc.

Bude k desce také nový merchandising. A jak se vlastně v oblasti české hudby prodává?
Tomáš Vohradský: To se teprve nyní všechno připravuje, stejně jako nové stránky. Prostě nový vizuál, který bude s deskou barevně hrát.

Tomáš Staněk: Co se týče prodeje, tak je to žánrově různorodé. Třeba v hip hopu to funguje skvěle, nebo u subkulturních hardcorových či punkových kapel. U nás to také celkem jde. Spíše si to kupují skalní fanoušci, a když je design hezký a kvalitní materiál, tak si to koupí i lidé, kteří ani nejsou fanoušci.

Chystáte během turné i nějaké překvapení?
Tomáš Vohradský: U nás je co koncert, to originál. Ale třeba u pražských křtů 29. a 30. března v Lucerna Music Baru budou i hosté. Hlavně ti, co s námi spolupracovali na desce. Děláme ale obecně pro fanoušky víc než jen objíždění koncertů a vydávání desek. Soutěže, nebo třeba setkání fanclubu, na které se lidé můžou těšit i letos v létě. Loni jsme byli na vodě.

Četl jsem, že někdy popíjíte až do rána supercloumáky, co to ve vašem podání znamená?
Tomáš Vohradský: My máme v tomhle ohledu pořád přístup takové studentské kapely. Takže pro nás koncert neznamená jen přijet, odehrát a jet zase domů. Často ho máme spojený s mejdanem a zasekneme se třeba až do ranních hodin. Supercloumák je parafráze na film Limonádový Joe, poslední dobou tak říkáme panákům. Nic hlubšího v tom není.

A při turné to jde takhle praktikovat?
Tomáš Staněk: Moc ne. Někdy by se lidi hodně divili, kdyby nás viděli pět minut před tím, než vylezeme na stage. Ale energie od lidí a chuť zahrát pěkný koncert dělají zázraky. Z vylitých zombies, co spali hodinu, se stanou fresh boys, aspoň na těch padesát minut.

Autor: Metro.cz


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.