Reklama

Kladno na prahu ekologické katastrofy: hrozbu jedů pomůže odvrátit stát

  • 49
Chrom, fenoly, dehty a jiné průmyslové jedy by mohly zamořit spodní vody v Kladně. Město je ale teď o krok blíž odvrácení hrozící ekologické katastrofy v areálu bývalých hutí Poldi. Návrh řešení, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu, prošel připomínkováním a míří do vlády.

Jeden z monitorovacích vrtů, které hlídají stoupání spodních vod směrem ke znečištěné půdě v části areálu bývalých hutí Poldi. Tento vrt se nachází u hlavních kladenských hřbitovů. | foto: Josef Seifert, MMK

Ministerstvo financí navíc nyní přislíbilo, že na něj uvolní peníze. Stát hodlá mezitím najít viníka starých ekologických zátěží.

Současnou situaci v Kladně zapříčinilo spojení důsledků hornictví a hutnictví v regionu. Na konci června roku 2002 byla po dvou stech letech pro nerentabilnost ukončena těžba černého uhlí, přičemž v různých obdobích tu bývalo až 35 dolů.

Fotogalerie

Vláda následně uvolnila částku téměř 1,7 miliardy korun na sanaci starých důlních odvalů Dolu Schoeller a Dolu Tuchlovice. Čistá spodní voda začala zaplavovat prázdné šachty a po vystoupání k povrchu měla odtékat do Dřetovického potoka.

Reklama

Nikdo však v té době nepočítal se starou ekologickou zátěží v oblasti bývalých oceláren Poldi Kladno.

„Ocelárny patřily k významným světovým výrobcům železa a následně ušlechtilé oceli. Tehdejší výroba se však ne vždy řídila šetrnými ekologickými postupy. Odpady z výroby se ukládaly v areálu hutního podniku. Kontaminace může zapříčinit závažné a téměř nevratné znečištění důlních vod,“ upozorňuje dnes už bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v materiálu, který v lednu předložil k připomínkovému řízení a MF DNES ho má k dispozici.

Nejvíc jedů je v Haldě Poldi

Analýza rizik, kterou si nechalo v minulých letech zpracovat město Kladno, ukázala, že zemina na části pozemků hutí obsahuje agresivní jedy, zejména dehty, ropné látky, fenoly či chrom. Nejvíce jich je v lokalitě Halda Poldi. Znečištěny jsou desítky tisíc tun zeminy na ploše až 100 000 metrů čtverečních. Zamořená je země do hloubky 90 metrů.

Viníka starého znečištění stát nikdy neurčil, nyní se o ně musí postarat sám. Pokud by nezasáhl, za pár let by se stoupající spodní voda smísila s jedy. V rezervoáru čistých podzemních vod je přitom zhruba 180 milionů kubíků vody.

Odborníci státního podniku Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který dohlíží na likvidaci následků hornictví na Kladensku a dostal za úkol i řešení krize se znečištěním vod, navrhli řešení – vybudováním systému odčerpávání vod, aby se hladina zastavila maximálně 20 metrů pod hranicí znečištění.

Je to provizorní řešení, dokud se nenajdou finance na konečné odstranění jedů z celého znečištěného hutního území. To by si ale vyžádalo investici okolo 6 miliard korun. Takové peníze stát v tuto chvíli podle ministerstev průmyslu i financí nemá.

„Čerpaná důlní voda bude po úpravě vypouštěna do místních vodních toků nebo v případě potřeby může tvořit zdroj vody pro zásobování obyvatelstva,“ dodal Petr Lenc, ředitel PKÚ. Investovat do úpravny pitné vody bude muset už samo město.

Peníze ušetřili na Moravě

V současnosti už na znečištěných pozemcích vyhloubil PKÚ několik monitorovacích vrtů za 20 milionů korun, než přijdou na řadu vrty čerpací. Právě na jejich vybudování a případně i úpravnu důlní vody přislíbilo MF během připomínkového řízení uvolnit desítky milionů.

Peníze půjdou z prostředků výnosů z privatizace a zisku z účasti státu v obchodních společnostech. Stát je může investovat také proto, že ušetřil půl miliardy během procesu likvidace starých ekologických zátěží na Moravě.

„Financování opatření zajistíme ze zvláštního účtu, takzvaného Fondu privatizace, v případě, že vláda materiál schválí. Maximum je možné vydat 250 milionů korun,“ potvrdil MF DNES mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

Zároveň s budováním záchranné čerpací soustavy hodlá stát pátrat po viníkovi staré ekologické zátěže v Poldi. Ministerstvo průmyslu v materiálu pro připomínkování zmiňuje, že prověřit právní odpovědnost by měla Česká inspekce životního prostředí. Jasný pokyn ale zatím inspekce podle slov mluvčí Radky Burketové nedostala.

„Výsledkem ‚pátrání‘ nebude pouze označení konkrétního subjektu, ale na tomto subjektu bude stát případně vymáhat i doposud proinvestované prostředky,“ vzkazuje ústy svého mluvčího ministr financí Andrej Babiš.

„Případ nelikvidované staré ekologické zátěže takového rozsahu jako v areálu bývalé Poldi Kladno souvisí se zvláštním způsobem privatizace tohoto podniku na začátku 90. let minulého století,“ poznamenal k tomu mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Hugo Roldán. Jeho odborníci upozorňují na několik úskalí systému čerpání.

„Je třeba velmi dobře zvážit systém čerpání, aby negativně neovlivňovalo stávající vodní zdroje, včetně útvaru podzemních vod. Druhým negativním aspektem dlouhodobého čerpání je jeho ekonomická náročnost,“ vysvětlil Hugo Roldán. Konečný návrh předloží vládě již nový ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Projektová dokumentace má být hotova v prosinci. Začátkem roku ji schválí meziresortní komise a MF bude moci vyhlásit výběrové řízení na dodavatele. Práce by měly začít v polovině příštího roku a čerpací soustava se rozběhne do konce roku 2020.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

49 příspěvků v diskusi

Další z rubriky Praha - zprávy

Reklama