Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klementinum odhaluje další tajemno, připomíná historii v konzervě

  10:10aktualizováno  10:10
Dlouhá desetiletí se archeologové zabývali otázkou, co se ukrývá pod Klementinem. Mezi nejnovější objevy patří středověké zdivo, které se táhne kolem Hlavního nádvoří.

Výzkum v Klementinu: Vedle zbytků kláštera ze 13. století odkryli archeologové i několik desítek hrobů. Ty nejstarší pocházejí z poloviny 9. a 10. století a patrně byly součástí rozsáhlejšího pohřebiště. | foto: Vojtěch Janda

Archeologové Klementinu přezdívají historická konzerva, a to kvůli stovkám a tisícům artefaktů, které tu leží v zemi. Před dvěma lety, když se začalo s revitalizací zdejší Národní knihovny, si tuto „konzervu“ mohli začít prohlížet zevnitř a s téměř každým kopnutím na ně čekal nový nález.

„Mezi nejnovější objevy patří například toto středověké zdivo, které se nám podařilo odkrýt už půl metru pod povrchem,“ říká Jan Havrda, archeolog Národního památkového ústavu. Ukazuje do výkopu, který se táhne podél klementinského Hlavního nádvoří.

Jde o více než deset metrů dlouhou a metr a půl širokou kamennou zeď z první poloviny 13. století. Zřejmě patřila jedné ze školních budov někdejšího dominikánského kláštera, který byl ve své době jedním z nejdůležitějších středověkých center vzdělanosti střední Evropy. 

„Dominikáni sem přišli ve třicátých letech 13. století. Z písemných pramenů jsme věděli, že se usídlili poblíž Juditina mostu, ale nevěděli jsme, co se z kláštera pod zemí zachovalo a jak přesně vypadal. To už nyní víme,“ popisuje.

Sloužil pravý břeh k pohřbívání?

Spolu se zbytky kláštera archeologové odkryli i několik desítek hrobů. Ty nejstarší pocházejí z poloviny 9. a 10. století a patrně byly součástí rozsáhlejšího pohřebiště. „Překvapilo nás, že jsme je našli tak blízko u řeky, nicméně podobné hroby jsme již dříve objevili například v Celetné ulici, na Staroměstském či Václavském náměstí,“ vypočítává Havrda.

Jedna z teorií hovoří o tom, že pravý břeh Vltavy byl v době před tisícem let neobydlený a sloužil lidem z levého břehu pod Pražským hradem jako rozsáhlý hřbitov. O tom, do jaké míry je tato teorie pravdivá, však archeologové odmítají spekulovat, tedy alespoň do doby, než to prokážou další výzkumy.

„O prostoru dnešního Klementina se skutečně dá říci, že jde o jakousi historickou konzervu,“ říká šéf archeologů Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska. „V podzemí je uloženo několik metrů archeologických vrstev, které i přes pozdější stavbu jezuitské koleje zůstaly prakticky neporušené,“ vysvětluje.

Podle něj vykopávky například nabídly obrázek, jak žil a v čem bydlel průměrný středověký Pražan.

„Představte si polozahloubené dřevěné sruby s otevřeným ohništěm,“ popisuje s tím, že tehdejší Praha byla těmito stavbami posetá.

Kromě těchto nálezů archeologové narazili i na desítku celkem nenápadných jam s vypáleným dnem a na zbytky strusky. Jednalo se o pozůstatky pecí, ve kterých se zpracovávala železná ruda. Zdejší lokalita byla totiž před příchodem dominikánů i významnou řemeslnou oblastí. 

„V pražské kotlině máme doloženo mnoho výrobních areálů, kde se zpracovávalo železo. A je to v Čechách poměrně unikátní,“ vysvětluje Jan Havrda. 

Železo bylo ve středověku strategickou komoditou, a to nejen pro výrobu zbraní. Takže se dá podle odborníků předpokládat, že zdejší výroba byla pod přímou kontrolou vládnoucích Přemyslovců. 

Knihovna za tři miliardy

Archeologové jsou po dvouletém výzkumu s vykopávkami v této etapě téměř na konci. Teď je čeká práce v laboratořích, kde budou nálezy vyhodnocovat, což může zabrat i několik let.

A několik let ještě zabere samotná revitalizace Klementina, která má skončit nejdříve za čtyři roky. Spolu s výstavbou depozitáře v Hostivaři přijde na tři miliardy korun.



Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.