Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kniha ukazuje estébáckou Prahu. Konspirační byty i centrálu s kulomety

  14:25aktualizováno  14:25
Poprvé vychází kniha, která provede návštěvníky po stopách někdejší komunistické tajné policie. Ukazuje domy, kanceláře, vyšetřovny a konspirační byty obávané StB. Autora Prokopa Tomka, který na díle pracoval dva roky, překvapilo množství lokalit, které Státní bezpečnost využívala.

PALÁC LIGNA. Okolo roku 1949 v něm mělo sídlo operativní oddělení rozvědky StB pod krycí firmou Centrokomise. | foto: Prokop Tomek

Může to fungovat tak, že podle souřadnic GPS uvedených v průvodci si turista najde lokalitu v hlavním městě, která ho zajímá. Pak se seznámí s její historií a může si ji na místě třeba i prohlédnout.

StB v Praze

Kde byl největší areál StB:
Sídlo centrální správy kontrarozvědky StB v Thákurově ulici v Dejvicích.
Která lokalita byla nejpřísněji utajovaná:
Palác Dunaj na Národní třídě. Tam bylo oddělení, které připravovalo akci Kámen, jednu z nejtajnějších a nejzákeřnějších provokačních akcí tajné policie v českých dějinách - o akci čtěte více zde.
Která pražská čtvrť byla nejvíce "prošpikovaná" tajnou policií:
Bubeneč, kde bylo hodně vyvlastněných vil a oblast byla přehledně kontrolovatelná.
Která lokalita je nejznámější:
Vyšetřovny a kanceláře v pražské Bartolomějské ulici na Starém Městě. Pro mnohé zatčené právě tam začínal první kontakt s StB.
Kolik bylo konspiračních bytů používaných ke schůzkám s agenty:
Řádově stovky. Jejich adresy byly utajené a zakonspirované. V úřední dokumentaci se neuváděly.

Je to vůbec poprvé, co se turistům a zájemcům o moderní historii nabízí takový průvodce z komunistické éry. Překvapivé je zjištění, kolik takových míst v hlavním městě je.

Ostatně množstvím budov, které komunistická StB využívala pro svoji práci, byl stejně tak překvapen i sám autor. "Z takové perspektivy se pak jeví město úplně jinak," říká Prokop Tomek.

Jestliže hlavní město bylo centrem tajné policie, i v samotné Praze byla čtvrť, kterou bylo možné označit za nejdůležitější.

"Ačkoliv je asi tradičně známá jako 'estébácká' lokalita Bartolomějská ulice na Starém Městě pražském a její okolí, tak v nejhorších, padesátých letech byla 'hlavním městem' StB Bubeneč. Bylo tam hodně vil bohatých majitelů, které se daly vyvlastnit, byl tam klid a oblast se dala dobře kontrolovat," vysvětluje Tomek.

Podle něj neexistuje žádný jednoduchý klíč, podle kterého by se rozmístění lokalit dalo nějak přehledně zmapovat. "Musíme si uvědomit, že oni chtěli, aby to bylo nepřehledné," vysvětluje autor knihy.

Navíc se jednalo o zcela rozdílná místa. V průvodci je zmíněn například rozsáhlý areál v pražské Thákurově ulici, kde sídlily centrální správy kontrarozvědky, ale i konspirační byty či místa, kde pobývali sovětští poradci.

StB měla i kanceláře připravené ke střelbě z kulometu

Při práci na knize narazil Tomek na nové pozoruhodné informace. Například se ukázalo, že existují zachované plány obrany již zmíněného areálu v Thákurově ulici. Ta leží v Dejvicích kousek od konečné stanice metra a mnozí kolem ní jezdí autem či autobusem při cestě na letiště.

"Plán obrany pro případ napadení budovy počítal se zřízením šesti kulometných hnízd v nárožních kancelářích. Kulomety by obsluhovali příslušníci StB," vysvětluje Tomek.

Zbraně byly zřejmě uloženy přímo v budově ve zbrojním skladu. K jejich rozmístění k obraně naštěstí nikdy nikdo rozkaz nevydal. Do civilních rukou se budova definitivně vrátila až po revoluci v listopadu 1989.

Podle autora knihy je Praha zajímavá tím, že řada budov, které využívala tajná policie, slouží vlastně podobnému účelu dodnes. "Na rozdíl třeba od Berlína i celé bývalé NDR jsou objekty používané Státní bezpečností v Česku dodnes využívány k bezpečnostním účelům," říká Tomek.

Jeho průvodce si také klade za cíl přiblížit činnost StB široké veřejnosti, protože působení tajné policie je stále spojeno s řadou mýtů.

Autor:


Témata: Praha, Dejvice, StB, Věznice




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.