Sgrafitová výzdoba z roku 1891 na budově U české koruny zobrazující scény z lékárenského života. Malba z roku 1909 zdobící vrátnici kročehlavského pivovaru. To jsou díla, která v Kladně připomínají malíře, kreslíře a ilustrátora, zástupce generace Národního divadla Mikoláše Alše.
"Mikoláš Aleš spolupracoval s místním kročehlavským sládkem Otakarem Zacharem. Měl k němu silný vztah, byli přátelé," naznačuje kurátorka výstavy Lenka Jurečková, co Mikoláše Alše do Kladna nejvíce lákalo.
Byla to především osobnost šéfa pivovaru, kdo romantického umělce do města přilákal. "Zachar vydával časopis o pivovarnictví, kterým chtěl hospodské kultivovat. Chtěl, aby byl časopis výtvarně upraven, a tak dostal nápad oslovit Mikoláše Alše s nabídkou ilustrace k písni Kde se pivo vaří, tam se dobře daří," vypráví buštěhradský kronikář Jaroslav Pergl.
Chvíli trvalo, než se sládkovi povedlo umělce přesvědčit. "Zachar ho začal navštěvovat a jako pivovarník nikdy nepřijel s prázdnou. Když pak Aleš zjistil, že to do Kladna není tak daleko, nechal se přemluvit a ilustraci k písničce udělal," popisuje Pergl pomalé začátky budoucího dlouholetého přátelství i spolupráce.
Jenže Kladno nebylo zdaleka jediné středočeské město, kde Aleš pobýval.
Z návštěvy Kolína ho usvědčuje nejen fejeton Svatopluka Machara a Alšova vlastní karikatura, ale hlavně sokolský prapor, který pro místní jednoty navrhl.
Návrhy na výzdobu Okresní hospodářské záložny ve Slaném.
Alšovy kresby pro kolínský Sokol.
Ve Slaném se podílel na výzdobě průčelí Okresní hospodářské záložny. "V Suchdole (nyní součást Prahy - pozn. red.) studoval kresbu. V Příbrami trávil hodně času například na Svaté Hoře. Chodil sem s Marinou Kailovou, svou budoucí ženou," poznamenává kurátorka výstavy Juračková.
"Měl zde spoustu přátel a na celé střední Čechy má velkou vazbu, proto nás napadlo, že by bylo zajímavé propojit Mikoláše Alše se všemi městy v kraji, ve kterých působil," dodává.
Výstava je rozdělena do několika částí, každá z nich obsahuje díla vztahující se k jednomu městu.
Pomohla příbramská a slánská knihovna
Kromě plakátů představuje výstava další čtyři desítky exponátů, které tvoří z velké části knihy. A to buď biografické, nebo o středočeských městech, kde umělec zanechal svou stopu. Vždy jsou doplněny Alšovými ilustracemi. Představují průřez tvorbou z období od roku 1876, kdy pobýval v Suchdole u mecenáše Alexandra Brandejse, po rok 1913, kdy Aleš zemřel.
Shromáždit výstavní kusy nebyl pro organizátory výstavy velký problém. "Spolupracovali jsme s příbramskou a slánskou knihovnou, kde nám poradili, na jaké knihy bychom se měli zaměřit. Výtisky jsme však už obstarali sami. Jsme knihovna a máme ve fondu vždy jeden povinně," říká kurátorka.
Mezi nejcennější vystavená díla patří podle ní kniha z roku 1910 a plakáty, které zapůjčil kronikář Jaroslav Pergl.
Výstavu v kladenské Středočeské vědecké knihovně lze navštívit do 23. července.
