Ilustrační snímek | foto: Josef Vostárek, MF DNES

V pražských kolonách řidiči ztratí až pět dnů ročně, číslo se zhoršilo

  • 133
Česká metropole se v žebříčku „nejucpanějších“ světových měst umístila na 94. místě. Podle údajů nashromážděných z navigací v autech řidiči loni strávili v pražských kolonách více času. Zácpy jim z každého dne ukrojily půl hodiny. Nejhorší je pondělí a úterý okolo osmé hodiny ráno.

Až 116 hodin, tedy téměř pět celých dní. O tolik času ročně přijdou v pražských kolonách řidiči, kteří cestují pravidelně autem.

Vyplývá to z údajů, které shromáždil jeden z největších výrobců navigací, firma TomTom. Podle nich byla loni jízda autem v Praze pomalejší než o rok dříve a řidiči strávili každý den popojížděním v kolonách průměrně třicet minut. Přispěly k tomu prý hlavně častější dopravní zácpy v ranních špičkách.

„Nejhorší situace je na pražských silnicích v pondělí a v úterý mezi osmou a devátou hodinou. Naopak v odpoledních špičkách se Pražanům jezdí lépe než dříve,“ říká Petra Slámová, manažerka TomTomu.

Společnost sleduje dopravní situaci v 390 „nejucpanějších“ městech v téměř padesáti zemích světa od roku 2008. Svá tvrzení firma staví na údajích, jež sbírají jejich navigační přístroje, které každý den používají miliony řidičů.

Díky nim lze srovnat čas, který automobily potřebují, aby městy projely ve chvíli, kdy jsou průjezdná bez větších problémů, a naopak během ranních a odpoledních špiček, kdy v nich často jen pomalu popojíždějí.

Aktuálně v centru Prahy brzdila kolony aut havárie potrubí:

Špička? O půlku delší cesta

V žebříčku, kterému vévodí Mexico City s bezkonkurenčně nejhoršími kolonami, obsadila česká metropole 94. místo.

„V roce 2016 se dopravní zácpy v Praze opět mírně zhoršily a řidiči kvůli nim kdykoli během dne strávili na cestách o třicet procent více času, než kdyby byly silnice volně průjezdné,“ říká Slámová a dodává, že ve špičkách jsou pražské ulice ještě ucpanější.

Během odpolední musí řidiči počítat s tím, že jim čas strávený na silnici kolony prodlouží o 48 procent, během ranní až o 54 procent.

Praha, auta a kolony

  • Za kolony může zejména množství aut v ulicích, na které není město uzpůsobené. Zatímco v roce 1990 urazily osobní vozy v Praze 5,848 milionu kilometrů, v roce 2015 jich ujely už 20,07 milionu.
  • Nejvytíženějším pražským úsekem je Barrandovský most, po kterém denně přejede 136 tisíc aut. Druhé místo patří se 127 tisíci vozidel Jižní spojce v úseku mezi ulicemi 5. května a Vídeňská.
  • V žebříčku firmy TomTom se Praha umístila na 94. místě. Pražské kolony řidičům prodlouží cestu každý den v průměru o půl hodiny.

Výběr ze žebříčku a průměrná denní délka zdržení v kolonách:

1. Mexico City 59 minut

5. Bukurešť 57 minut

13. Moskva 49 minut

27. Řím 42 minut

67. Vídeň 30 minut

94. Praha 30 minut

130. Budapešť 26 minut

TomTom se v Čechách zaměřuje na tři města. V Brně se zdržení, které zácpy řidičům působí, meziročně snížilo o dvě procenta na 25 procent a pravidelně dojíždějící řidiči tam stráví v kolonách přibližně 25 minut denně a až 95 hodin ročně. O poznání lepší je situace v Ostravě, kde zácpy řidičům cestování každý den prodlouží o něco méně než o pětinu.

Podle analýzy, kterou si nedávno nechal vypracovat magistrát, se v Praze kolony nejčastěji tvoří zejména na silnicích, které přivádějí dopravu z okraje města do jeho středu. Zácpy jsou tak na každodenním pořádku třeba v ulicích, jako je Strakonická, Evropská, K Barrandovu, Cínovecká, Kbelská či Přátelství. Výjimkou nejsou ale ani na Severojižní magistrále. „V centru se kolony nejčastěji tvoří na obou nábřežích a v Ječné, Žitné či Kartouzské ulici,“ dodává Petr Vomáčka z Ústředního automotoklubu.

Za častějšími dopravními komplikacemi stojí nárůst počtu vozidel v ulicích. K němu Prahu podle Vomáčky dovedla skutečnost, že se značná část lidí, kteří dříve žili v Praze, odstěhovala za její okraj a dnes se do města vracejí autem. V jejich bytech je nahradili lidé z ostatních koutů republiky, Slovenska, Ukrajiny či třeba Polska.

Do metropole za prací stále více cestují nejen bývalí Pražané. „Jde zejména o lidi z míst, která jsou vůči Praze v dojezdové vzdálenosti po dálnici. Výjimkou je Plzeň, která má plus minus stejnou nezaměstnanost jako Praha,“ říká Vomáčka.

Řadou pražských ulic dnes ve srovnání s přelomem tisíciletí cestuje každý den o desítky tisíc aut více. Absolutní prim hraje v tomto ohledu Strakonická ulice, konkrétně její část za Barrandovským mostem směrem do centra, po které denně projede 114 tisíc automobilů, téměř dvakrát víc než před 15 lety. Zcela nejvytíženějším úsekem v Praze, a ostatně i v celé republice, je samotný Barrandovský most. Každý den přes něj přejede 136 tisíc aut.

Může být hůř, jako v Moskvě

Podle údajů TomTomu však nejsou pražské kolony ve srovnání s dalšími evropskými městy nijak neobvyklé. Podobná situace jako v Praze panuje například i na silnicích v Berlíně, Stockholmu nebo ve Frankfurtu nad Mohanem. A ve Vídni, se kterou je česká metropole často srovnávána a kde se kolony meziročně výrazně zhoršily, jsou dopravní zácpy dokonce častější než v Praze. Tamním řidičům zácpy každý den prodlouží dobu dojíždění v průměru o 31 procent.

Z evropských metropolí získala v žebříčku TomTomu nechvalné prvenství Bukurešť. Tam musí řidiči počítat s tím, že jim cesta ve špičkách potrvá téměř dvakrát tak dlouho a že během roku stráví popojížděním v kolonách až 218 hodin. Druhé a třetí místo obsadila dvojice ruských měst, Moskva a Petrohrad, kde je situace velmi podobná stavu v rumunské metropoli, obzvláště během odpoledních špiček.

Z evropských hlavních měst si naopak nejplynulejší dopravu užívají řidiči v Budapešti, kteří v kolonách stráví denně 26 minut, tedy jen o čtyři minuty méně než v Praze.

Pokud jde o zlepšení dopravní situace v české metropoli, odborníci se takřka jednohlasně shodují v tom, že ho může přinést pouze dobudování pražských okruhů a také kvalitnější hromadná doprava mezi Prahou a středními Čechami.