Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerský plán na stavbu přehrad může narazit. Obce začínají couvat

  19:30aktualizováno  19:30
Vládní plán na budování nových přehrad by mohl ve středních Čechách narazit na odpor místních lidí. Někde s návrhy původně souhlasili, teď ale začínají pomalu couvat. V několika případech mluví starostové i o referendu. Problém pak může být také s výkupem pozemků, některé totiž patří soukromníkům.

NA BŘEHU. Starosta obce Svatý Jan na Příbramsku Petr Kabyl navštívil břeh potoka Brzina, kde by mohla být nová přehrada, spolu s MF DNES už v roce 2011. Od té doby toho o projektu moc neslyšel. | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Plán ministerstva zemědělství uvádí ve Středočeském kraji celkem šest míst, kde by mohly vodní nádrže eventuelně vzniknout. 

Třeba o přehradě na Jalovém potoku na Berounsku se mluví od padesátých let. A ministerstvo, i když to posledních pár roků nijak zvlášť nezdůrazňovalo, s místem ve svých plánech stále počítá.

„Nevím, jak se na to mám tvářit. Když jsme kvůli tomu byli asi před pěti lety na jednání, žádné stanovisko jsme nezaujímali, protože jsme si říkali, že to je všechno ještě ve hvězdách,“ divil se starosta Komárova, kam oblast spadá, Antonín Merhaut.

Středočeská místa ve státním plánu

Na mapě míst, kde by mohly v budoucnu vzniknout vodní nádrže, je pět středočeských oblastí, v nichž připadá v úvahu celkem šest možných nádrží. Jde zatím jen o vytipovaná území, kde se nyní nesmí stavět. Přehrady tam však nakonec vzniknout nemusí.

Berounsko: Kleštěnice - Jalový potok

Příbramsko: Hrachov I a Hrachov II - Brzina

Benešovsko: Podolí - Mastník

Kolínsko: Tuchoraz - Šembera, Doubravčany - Výrovka

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Od zmiňovaného jednání se mu nikdo z ministerstva neozval.

„Až jsem si o tom přečetl v Mladé frontě DNES,“ poukázal starosta na pondělní článek, který na státní plány, jak bojovat se suchem a s povodněmi, upozornil. Merhaut zatím nemá na případnou stavbu vyhraněný názor. A ani starostové dalších obcí nejsou s plány tak srozuměni, jak si ministerstvo myslí.

„Před několika lety jsme o tom jednali a byli jsme proti, ale stejně jsme byli do seznamu zařazeni,“ říká překvapeně Petr Kabyl, starosta obce Svatý Jan na Příbramsku, jejíž součástí je osada Hrachov.

Pod názvy Hrachov I a II by měly být případně vybudovány dvě hráze pro zadržování vody na říčce Brzině.

„Vysvětlili nám to tak, že je to rezerva, podobně jako jsou dnes některá ložiska hnědého uhlí na Mostecku,“ dodává Kabyl a zároveň uznává, že kdyby jedna z přehrad fungovala už loni, zřejmě by zde následky povodní nebyly tak ničivé.

Bude se vykupovat? Nebo vyvlastňovat?

Právě časté povodně a možné klimatické změny v příštích desetiletích jsou hlavním důvodem, proč stát seznam desítek míst, kde by se nádrže daly stavět, vytvořil.

V místech, která tým odborníků vybral, je zapovězeno stavět komplexy budov, železnice, silnice či inženýrské sítě, jež by eventuální stavbu v budoucnosti zkomplikovaly.

Ministerstvo umí odpovědět i na argument, že některé pozemky jsou už zastavěné nebo patří soukromým subjektům. Počítá s tím, že by je od majitelů vykoupilo nebo vyměnilo za jiné.

I tady však může narazit, jako se to ukázalo před pár týdny v případě farmáře z Holubic nedaleko Prahy. Pozemky, s nimiž se už léta počítá pro stavbu spojnice mezi silnicí R7 a dálnicí D8, nechce prodat. Ředitelství silnic a dálnic s ním teď jedná.

Slovo vyvlastnění se zatím úředníci bojí použít a spoléhají na dohodu. Možnost pozemek vyvlastnit však mají. Podobné by to mohlo být i v několika obcích kvůli přehradám.

„U nás by to mělo zatopit i část zastavěného území, ale protože jsme to tehdy pokládali za dalekou budoucnost, tak tomu nikdo nevěnoval pozornost,“ říká starosta Vojkova na Benešovsku František Baťha.

Pod obec Vojkov spadá osada Podolí, kde by mohla vzniknout nádrž na potoce Mastník. Podle Baťhy není problém ani tak v této říčce, jejíž dno bylo nedávno vyčištěno od nánosů, ale spíše v řadě menších bezejmenných potůčků, které stékají do údolí kolem Podolí.

„Když se to tehdy projednávalo na Ministerstvu zemědělství, tak jsme tam nebyli. Když nám to poslali písemně, tak jsme k tomu dali předběžný souhlas. Až teď se ozývají hlasy, že bychom se měli postavit proti,“ upozorňuje.

Přesto, že i zde by byla přehrada užitečná, starosta očekává, že - až budou zveřejněny podrobnější plány - se někteří občané postaví proti ní.

„Požadovali bychom referendum“

V Tuchorazi a Zásmukách na Kolínsku mluví starostové dokonce o referendu. „Aktuálně pro mne ten plán nyní spí. Pokud by ovšem tyhle záměry měly být v nějaké formě realizovány, musely by být nejprve schváleny zastupitelstvem a lidé by se k nim vyjádřili v referendu,“ míní starosta Tuchoraze Miroslav Děžo.

Ministerstvo zatím naopak vůbec nepočítá se stavbou přehrady na Berounce, kterou letos opět začal zmiňovat Středočeský kraj.

„Ministerský plán jsme připomínkovali. To, že v něm Berounka není, víme. Nám šlo zatím spíš o vyvolání diskuse,“ říká teď k plánu krajský náměstek pro životní prostředí Marek Semerád.

Na kraji právě v úterý zasedala protipovodňová komise, která řešila mimo jiné opatření na dolním toku Berounky. Část obyvatel Srbska tady požaduje čištění břehů, které by mělo velkou vodu udržet déle v korytu řeky.

„Se zástupci této iniciativy jsem jednal v pondělí. Dohodli jsme se, že dají dohromady svazek obcí a podají společnou žádost o dotaci,“ poznamenal Semerád. Ve speciálním krajském fondu bude podle něj příští rok dvacet milionů korun.

„Když se tato forma pomoci osvědčí, tak by to v dalším roce mohlo být i víc,“ věří náměstek.

To ministerské plány, ty počítají s miliardami, nebo spíš s desítkami miliard korun.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.