Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záhon mezi paneláky? V pytlích komunitních zahrad raší okurky i jahody

  10:57aktualizováno  10:57
Vlastnoručně vypěstovanou zeleninu a ovoce si mohou nyní bez problémů dopřát i Pražané žijící v bytech. V hlavním městě se po vzoru Londýna nebo New Yorku začaly objevovat takzvané komunitní zahrady, kde si každý pěstuje plodiny ve svém pytli s hlínou.

Noví pražští zahrádkáři. Loni se na Žižkově otevřela komunitní zahrada Ulitej záhon. Pěstovalo se tady ve 33 pytlích. | foto: Ivan Bumba

Zelenině, ovoci a bylinkám se může dařit i přímo uprostřed sídlišť a obytných čtvrtí. Stačí je vysadit v pytlích, bedýnkách či přepravkách s hlínou v prostoru některé z přibývajících komunitních zahrad.

Jedno z prvních takových míst v Praze vzniklo pod názvem Prazelenina v roce 2012 v proluce mezi činžovními domy v pražských Holešovicích.

"Viděl jsem fotku z Helsinek, kde si pár přátel založilo ve městě zahradu pro kamarády a sousedy, a nadchlo mě to," vypráví zakladatel Prazeleniny Matěj Petránek.

Pražské komunitní zahrady

Stávající:

  • Prazelenina, Holešovice, Komunardů
  • Zahrada na Jižním Městě – pozemky KC Zahrada, Malenická
  • Zebra, Braník, Školní
  • Ulitej záhon, Krejcárek, Žižkov, areál DDM Ulita, Na Balkáně

Letos přibudou:

  • Kuchyňka, Holešovice, Květinářská
  • Zahrada v ulici Vidimova, Jižní Město
  • Zahrada na Plechárně, Černý most

Jak začít pěstovat?

Stačí se registrovat přes web či Facebook jednotlivých zahrad a zaplatit členské poplatky. Kapacita je samozřejmě omezena.

Kolik to stojí?

Pronájem pytle či záhonku stojí od 500 do 1 000 korun. Kuchyňka – zde se bude platit investiční částka 2 500 Kč (investice do nářadí, zázemí atd.) plus provozní částka závislá na osevním plánu a míře zapojení.

Sezona:

Většinou od konce března do konce října.

V pytlích naplněných zeminou si v jeho zahradě, která se loni o kousek přestěhovala na opuštěný pozemek, kde stával pivovar, lidé mohou po zaplacení členského poplatku pěstovat cokoli. Zelenina, ovoce či bylinky tu loni rašily ze sto třiceti pytlů.

Jde o sousedské vztahy

Nejde však zdaleka jen o pěstování plodin – cílem komunitních zahrad je i pěstění sousedských vztahů. Proto se zde pořádají i různé kulturní akce a sešlosti. Zahrady se také často budují společnými silami pěstitelů.

Loni vznikla nová městská zahrada Ulitej záhon u Domu mládeže Ulita na Žižkově. První sezonu se tam pěstovalo v pytlích na vybetonovaném plácku. Teď se zahrada přestavuje. Velkou část prací odvedou sami budoucí pěstitelé formou workshopů.

"Odstraní se beton a pak budeme třeba společně sázet keře, zakládat takzvaný permakulturní záhon nebo stavět hliněnou pec na chleba," těší se Monika Rohlenová z obecně prospěšné společnosti My.Aktivity, která Ulitej záhon provozuje.

Aby nepřišli pěstitelé zkrátka, bude jim tuto sezonu k dispozici menší pruh pro pěstovací pytle.

Vlastní, či společný záhon?

Již třetí sezonu letos zahájí komunitní zahrada na Jižním Městě. Tam se nejprve pokoušeli o společné pěstování na jednom záhoně.

"Zjistili jsme, že to nefunguje, že každý touží po tom svém kousku země, takže raději každý dostal své malé políčko. Ten koncept se osvědčil a využívají ho víceméně všechny fungující komunitní zahrady v Praze," vypráví Lucie Lankašová z neziskové organizace Kokoza, která má projekt na starosti.

O společné pěstování se však letos pokusí v Holešovicích. Tam na třech arech půdy zaniklé zahrádkářské kolonie vzniká zatím největší pražská komunitní zahrada Kuchyňka. Její záhonky budou patřit všem.

"Teď se zde budují terasy, různé přístřešky nebo třeba kompostovací záchod. Formuje se celá podoba zahrady, takže letos se budou pěstovat méně náročné plodiny. Časem ale chceme, aby se tu pěstovalo vše, co se dá sníst, a pokrylo to naši spotřebu ovoce a zeleniny," říká Hana Vacková z Kuchyňky.

Zahradničí třicátníci i rodiny

Výše členských příspěvků se ve společné zahradě liší podle míry zapojení jednotlivých zahradníků. Pokud zaplatíte nejvyšší částku, můžete si na zahradu chodit prakticky jen pro úrodu.

Členské příspěvky na osobu se ve většině zahrad pytlového typu pohybují v rozmezí pět set až tisíc korun na sezonu. V Kuchyňce se bude částka každý rok lišit podle osevního plánu.

A co si Pražané ve svých pytlích nejčastěji opečovávají? "Nejvíc se pěstovaly jahody, okurky, rajčata, ale měli jsme i jeden meloun," říká s úsměvem Rohlenová z Ulitýho záhonu. Oblíbené jsou i bylinky, saláty nebo dýně.

Nejčastěji mezi pražské komunitní zahrádkáře patří aktivní třicátníci, rodiny s dětmi a senioři.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.