Historie Rustonky, slavné strojírenské továrny, se začala odvíjet v roce 1832, kdy byla založena na rozhraní Libně a Karlína zvaném Švábky. Poslední kapitolu významného podniku před pár dny dopsaly těžké bourací bagry.
Developerská odnož slovenské společnosti J&T tu postaví moderní kanceláře a obchody a Rustonku připomene už jen název projektu či přilehlá ulice.
Demolice továrních budov začala již v roce 2007. Nicméně tehdejší plány počítaly s tím, že se dochová alespoň něco.
"Podle původních dohod měla být zachována tamní kotelna s komínem. Tento záměr obsahuje i projektová studie investora. Teď však byl odstraněn i tento objekt. Považujeme to za chybu," říká Marek Vácha z magistrátního Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Přitom poukazuje na skutečnost, že firma J&T, jež tovární areál koupila od města, slibovala, že starou kotelnu zakomponuje do moderního komplexu jako připomínku slavné historie průmyslového Karlína. Byl i plán na její využití. Mluvilo se o pizzerii či restauraci s pivnicí. Projekt investor časem změnil a historický dům už v něm nakreslen nebyl.
Napište námVadí vám bourání nejen industriálních památek v metropoli? Pište na: pavel.svec@mfdnes.cz. |
"Máme k dispozici znalecký posudek, který zpracoval statik, o tom, že budova kotelny není v pořádku," vysvětlil v České televizi důvod obchodní ředitel J&T Martin Kodeš, proč firma slib nedodržela.
Jenže sliby jsou v "byrokratickém" prostředí poněkud slabý argument. Developer totiž bourat směl. Povolil mu to stavební úřad Prahy 8 a firmě tak snad kromě nedostatku osvícenosti a citu k historii nemůže nikdo nic vyčítat.
"Demolici má investor povolenou již několik let. Bylo tak pouze na něm, kdy s ní začne. Kladně se vyjádřili i památkáři, pak to povolení stavební úřad vydat musí. Nemůže říct: nám se to tady líbí, a proto vám bourat zakážeme," říká mluvčí Prahy 8 Helena Šmídová.
Měla být památkou. Zatrhli to
Trpkost neskrývají ani památkáři a odborníci zabývající se industriální architekturou.
"Smutný konec Rustonky nás zasáhl, neboť letitá snaha památkářů o záchranu této stavby byla nemalá. Praha žádala o prohlášení objektu kotelny s polygonálním komínem za kulturní památku, ale ministerstvo kultury pro to neshledalo zákonné důvody," popisuje ředitel magistrátního odboru památkové péče Jiří Skalický deset let staré rozhodnutí.
Poněkud paradoxní situace. Právě tento odbor, ač v něm Skalický v té době ještě nepůsobil, totiž nakonec demolici nezabránil a investorem předložený projekt, který již s kotelnou nepočítal, připustil bez podmínek. "Bohužel, když není budova samostatně chráněna ani nestojí v památkově chráněném území, je řadovou stavbou a my nemůžeme prakticky nic dělat," stěžuje si Skalický.
Důležitá data
|
Ač nelze developerům upřít snahu a ochotu investovat v Praze miliardy korun a přetvářet zpustlá průmyslová území na moderní městské čtvrti, měli by podle odborníků dbát i na určité zachování autenticity místa. I třeba jen ve fragmentech, jakým byla nevelká kotelna s komínem.
"Když už se něco nepodaří zachovat jako celek, tak alespoň část. Relikty jsou oživením. Nemělo by se stávat, že zmizí úplně všechno. Pociťujeme potřebu, aby se tyto extrémní případy nestávaly," říká architektka Eva Dvořáková z generálního ředitelství Národního památkového ústavu.
Proto se při ústavu chystá založení Metodického centra průmyslového dědictví, jež bude sídlit v Ostravě. To by mělo dnes poněkud pozapomenuté industriální památky důsledněji chránit.
Praha: Chyba je v systému
"K podobným nevratným zásahům dochází opakovaně. Hlavní příčinou je nekoncepční přístup k transformačním územím," tvrdí Jan Šépka, vedoucí Kanceláře projektů a soutěží již zmíněného IPR při pražském magistrátu.
Institut proto vyzývá, aby při prodeji pozemků a schvalování projektů pro takto důležité lokality a objekty byly všemi zainteresovanými stranami vždy zcela jasně dohodnuty a zdokumentovány podmínky, které je třeba dodržet, ale i sankce, jež plynou z jejich porušení.
