Když 4. července utichl spartakiádní ruch, přišel příkaz zastavit provoz. Následně se do tělesa tratě zakously bagry stavebních čet, které tuto ulici proměnily na pěší zónu.
„Zrušena byla trať od Perštýna přes Můstek k Prašné bráně a na náměstí Republiky. Zrušena byla také trať v Hybernské ulice a úsek v takzvané malé Opletalově ulici,“ uvedl Jan Šurovský z pražského dopravního podniku.
Kdysi frekventovanou trať připomínalo po likvidaci kolejí a vybudování pěší zóny jen pár decimetrů kolejí na křižovatce Spálené ulice a Národní třídy. I tento pomníček však v 90. letech zanikl.
Na vytížené křižovatce na Můstku na dolním konci Václavského náměstí sloužily tři koleje a projíždělo tudy devět linek. Ty se pak ve směru na Perštýn a Národní třídu musely vejít do úzké soutěsky mezi domy přes Jungmannovo náměstí.
Koňka, elektřina i strážník
Tohle neuvěřitelné řešení si od konce 70. let vynutila stavba prvního „béčkového“ metra, osudového právě pro tramvajovou trať na Příkopech. Kvůli ní byla totiž rozkopaná část Národní třídy a ulice 28. října.
Otevření trasy B, které připadlo na 3. listopad roku 1985, ostatně znamenalo velký třesk pro celou pražskou hromadnou dopravu a Pražané se museli učit nové jízdní řády tramvají i autobusů.
Bulvár na Příkopech si vybrali už projektanti koněspřežné tramvaje na počátku 70. let 19. století.
„Vybrána byla mimo jiné proto, že patřila k nejširším ulicím v Praze,“ vysvětluje trasování koňky dopravní odborník Robert Pavelka.
Koněspřežná tramvaj poprvé ulicí Na Příkopě projela v září 1875. Bytelné vozy koňky skřípěly na lince provozované z Karlína přes Poříčí, tehdejší Josefské náměstí okolo domu u Hybernů a Prašné brány k Národnímu divadlu.
Slavnostní okamžik pro českou metropoli, spojený s provozem „tramwayí“, však nebyl zcela bez kazů.
„Poněvadž dlažba místy byla dosti nedbale provedena, vyšinuly se vozy z kolejí, což ovšem nemělo žádné nehody,“ uvádějí například Národní listy.
Tramvaj na Příkopech brzy zdomácněla, v roce 1899 se trať z Karlína dočkala elektrifikace. A hojně frekventovaná křižovatka na Můstku se krátce po zrodu republiky stala svědkem nebývalé novinky. Dopravu zde svým obuškem začal dirigovat strážník. Byla to první takto řízená křižovatka v Praze.
Zrušené tramvajové tratě1972 – stavba metra a severojižní komunikace zastavila provoz tramvají v úseku Muzeum–Hybernská, v trase nynější magistrály. 1977 – 27. června skončil provoz na trati z Ohrady Husitskou ulicí na křižovatku Bulhar. 1980 – 13. prosince dojezdily tramvaje na trati ze Škrétovy ulice na Můstek. |
„Tramvaje k těm místům neodmyslitelně patřily. Ještě nějakou dobu poté, co odtud zmizely, jsem se při přecházení ulice po nich otáčela,“ vzpomíná důchodkyně Tatjana Chadrabová, která tudy jezdila od začátku 40. let.
Trasa přes Příkopy poměrně dlouho čelila nepřízni doby v podobě projektantů, kteří od 60. let z nejrůznějších důvodů rušili tramvajové tratě. V roce 1960 si například narušená statika domů vynutila likvidaci tratě v Celetné ulici, s níž se křižovala u Prašné brány.
Tramvaje v roce 1977 dojezdily na další sousední trati od křižovatky Bulhar Husitskou ulicí na Ohradu. V prosinci 1980 zazvonila hrana i trati na Václavském náměstí. Nostalgickou vzpomínkou na provoz bylo jen pár metrů kolejí na křižovatce Můstku. Ty vzaly zasvé v roce 1985.
Posledním tramvajovým mohykánem na Václavském náměstí zůstala trať vedoucí z Vodičkovy do Jindřišské ulice.
