Jiří Mádl si v novém filmu zahrál radistu Adama, který byl během své základní vojenské služby v pohraničí svědkem vraždy nepohodlného spolupracovníka StB. Celé akci tehdy velel Adamův nadřízený (Ondřej Vetchý). O několik let později Adam své přítelkyni Evě (Michaela Majerníková) pomůže dostat se na vysokou školu, sám však za to musí těžce zaplatit. Jako schopný radista přistoupí na vydírání a výměnou za přítelčinu „vysokou“ se stává tajným agentem StB (jeho nadřízeným je opět Vetchý). Odposlouchává lidi, ale sám později zjistí, že je také odposloucháván...
Konfident
|
Konfidenta, slovenské drama z počátku normalizace, natočil v české a polské koprodukci režisér Juraj Nvota. Jeho film ale bohužel ztrácí hned v několika ohledech. Předně drama, které by mohlo mít až thrillerový potenciál, postrádá napětí a mnohdy i nudí. Chybí mu zkušené dramaturgické vedení. I proto některé scény působí zmateně či nedotaženě. Překvapivě nedomyšlená je například scéna, v níž Adam objeví doma „štěnici“, kterou odstřihne. StB tedy ví, že je odposloucháván. Pak ale pod vymyšlenou záminkou nechá Adamův byt znovu vytapetovat a štěnice skončí zcela nepochopitelně na stejném místě jako dříve. A co se týče vylíčení paranoie odposlouchávaných, zůstává Kachyňovo Ucho stále nedostižnou metou.
Jednou z dalších věcí, která překvapí, je prapodivně „pohádkové“ vidění disidentské komunity. Ta se ve filmu skládá buď z dobráckých dětinů, nebo milých tet. Konfident se také snaží o nečernobílé vidění (takže se i disidenti udávají a estébáci jsou zase občas bodří), ale to zase působí až příliš křečovitě. Na velkém plátně jsou nedostatky dost vidět, televize bude Konfidentovi slušet o poznání víc.
