Kongresové centrum na Vyšehradě, často označované za jednu z nejošklivějších budov v Praze a pohrobek socialismu, se do několika let rozšíří.
„Budovu jsme zdědili ze 70. let a popravdě si s ní nikdo neví rady. Je poplatná své době a byla postavena za určitým účelem. Dnes se s ní musíme nějak vypořádat,“ říká primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
V bezprostředním okolí bývalého Paláce kultury, lidově Pakulu, na místě, kde se dnes nachází parkoviště, by měla vzniknout nová výstavní hala. Zabere plochu pěti až šesti tisíc metrů čtverečních.
Nové prostory prý centrum potřebuje, aby dokázalo přilákat významné klienty. „Když se nyní rozhoduje, kde se budou konat větší kongresy, vyhrává Vídeň, Berlín nebo Paříž, ale konkurenci máme i v České republice,“ vysvětluje Roman Ray Straub, nedávno jmenovaný generální ředitel Kongresového centra Praha (KCP).
Prahu předčí Vídeň i Paříž
Podle primátorky je kongresová turistika pro metropoli důležitá zejména z ekonomického hlediska. Návštěvníci těchto akcí totiž často v Praze utratí stovky až tisíce eur. Nemluvě o nových příležitostech pro české podnikatele. „Kongresové centrum však v tuto chvíli bohužel nedokáže naplňovat potenciál, který má, a tratí na tom celá Praha,“ dodává Krnáčová.
Stávající prostory centra v současné chvíli údajně nedostačují zejména pro pořádání například velkých lékařských akcí, kde se prezentují výrobci léčiv či zdravotnického vybavení. A právě to by měla změnit nová hala. KCP na její podobu na začátku prosince vypsalo mezinárodní architektonickou soutěž. Podle studia Moba, které soutěž organizuje, by měl být její vítěz znám v polovině příštího roku.
Ten se však nebude muset vypořádat jen s návrhem haly, ale i s veřejným prostorem kolem Kongresového centra. Praha, která v KCP vlastní 45 procent akcií, si totiž novou stavbu podmínila obnovou Pankráckého náměstí a jeho okolí. „Chceme, aby nová přístavba byla v souladu s okolím. Nechceme stavět čistě výstavní halu, ale prostory, které mohou mít široké využití,“ dodává předseda KCP Radim Haluza.
Hala přijde podle odhadů na přibližně 250 až 300 milionů korun a měla by se začít stavět nejpozději v roce 2019. Dokončena by pak mohla být o rok později. Finální plány rekonstrukce centra by měly být známy koncem příštího roku. KCP je totiž chce prezentovat na kongresu ICCA, který se v Praze odehraje v polovině listopadu 2017. Jde o poměrně prestižní setkání Mezinárodní kongresové asociace (ICCA), na kterém se každoročně schází nejvýznamnější pořadatelé kongresů.
I z toho důvodu již v současnosti dělníci pracují na úpravě interiéru centra. Pokoušejí se z něj odstranit všudypřítomnou socialistickou patinu. První část obnovy interiéru by měla být hotova před konáním kongresu ICCA. Celkem má na úpravy i stavbu haly KCP na účtech připravenu jednu miliardu a padesát milionů korun.
Z dluhů k miliardové investici
Není to přitom tak dávno, kdy Kongresovému centru hrozil krach kvůli obřím dluhům z dob zasedání Mezinárodního měnového fondu. Nakonec od bankrotu zachránil KCP v roce 2014 stát, když mu výměnou za většinový podíl ve firmě poslal dvě miliardy korun, a stal se tak majoritním vlastníkem společnosti. Na záchranu centra přispěla i Praha tím, že navýšila základní jmění firmy o osm set milionů korun. Tato částka zůstala na účtech společnosti dodnes a firma k nim přidala z vlastních výnosů ještě další prostředky. V posledních dvou letech totiž KCP podle Haluzy hospodaří s ročním ziskem zhruba 100 milionů korun. Odtud tedy pochází více než miliarda korun určená na rekonstrukci a dostavbu nové haly.
Členkou poroty, která rozhodne o vítězi soutěže, bude kromě zástupců KCP také pražská primátorka. V odborné části poroty pak zasednou významní architekti, jako například Řek Elia Zenghelis či Švýcar Mathias Müller. Předsedou poroty se stal Petr Hlaváček, nedávno odvolaný ředitel pražského Institutu plánovaní a rozvoje.
