Za všechno mohl seriál o historii v sedlčanských Farních listech. Tomáši Zouzalovi jako inspirace pro témata sloužily především zdejší kroniky. Loni v nich přišel na stopu pokladu, který by měl ukrývat místní kostel svatého Martina.
„Přišly dvě restaurátorky a zkoumaly, zda je skutečně pravda to, co se v knihách píše. A je to pravda,“ potvrzuje Ladislav Jelen, jeden z iniciátorů bádání.
Na levé straně presbytáře se pod několika vrstvami bílé omítky skrývá obří středověká nástěnná malba. Má zhruba čtyřicet metrů čtverečních a mohla by představovat klanění tří králů.
„V církevním prostředí je to charakteristický výjev. Co vím, zatím se ukázalo jen kopyto koně, takže co se nám nakonec odhalí v celku, nevíme. Jsou totiž provedené teprve sondy,“ říká místní farář Stanislav Glac.
Prvotní odhady sice datují nástěnnou malbu do 13. století, ale podle jeho názoru je spíše o něco málo mladší.
Tajemství ze sv. Bartoloměje
Podle Ludmily Maděrově z Národního památkového ústavu je odhalování nástěnných maleb z tohoto období spíš vzácností. Hlavně pokud se o nich prozatím vůbec nevědělo.
„Takto staré nejsou v rámci středních Čech zcela obvyklé,“ potvrzuje. V tomto smyslu mají za sebou středočeští restaurátoři nadmíru úspěšný rok. V Soběšíně na Kutnohorsku byla například odhalena malba svatého Kryštofa a první odkryv má za sebou i kostel v Třebovli na Kolínsku. Jaký motiv skrývá kostel svatého Bartoloměje, ale zatím není jasné.
OdjinudVzácné sázavské fresky V Sázavském klášteře loni v červenci dokončili odkrývání páté fresky z 18. století. Je na ní zobrazen zakladatel kláštera, svatý Prokop, jak vyhání ďábla z krypty. I když jde už o pátou odkrytou malbu, stále ještě zbývají tisíce čtverečních metrů klášterních zdí, které další vzácnosti ukrývají. V napínavém odhalování příběhů z historie kláštera by jeho správci chtěli pokračovat i letos. Předpokládají, že by nový nález mohl navazovat na dosud odhalené fresky. Když už tedy svatý Prokop vyhnal ďábla ven, teď by s ním mohl orat. Jak ostatně vypráví i legenda. Jelikož je ale na odkrytí každého okna potřeba asi 250 tisíc korun, není jisté, zda se další restaurování skutečně podaří. Rozhodnuto bude nejspíš do konce března. |
„Místo ještě není zcela vyčištěné, takže otázka motivů zůstává otevřená. Ale zcela prokazatelně se jedná o sedící figury a předpokládá se, že půjde o starozákonný výjev, které se v tomto období opakují i na jiných místech.
V tuto chvíli je tam však více otazníků než odpovědí,“ míní restaurátor Jan Chejn, který se chce do kostela v Třebovli brzy vrátit. Tedy až se alespoň trochu oteplí a bude více světla.
Jestli ale nakonec oba nálezy v kostelích budou moci vidět i ostatní návštěvníci, není stoprocentní.
V sedlčanském svatém Martinu se totiž ty nejstarší malby nacházejí pod dalšími historickými freskami. Než je tedy odborníci skalpely nadobro seškrábou dolů, musí nejdříve zjistit nejen jejich hodnotu, ale také v jaké míře se zachovala ta nejstarší.
„Restaurátor se totiž může trefit tam, kde zachovaná je. Ale o půl metru vedle už to tak být nemusí. Takže snímání všech historických vrstev, které jsou nad ní, by pak bylo neopodstatněné,“ vysvětluje památkářka Maděrová.
Kostel by měl také co nejvíce působit jako celek. Záleží tedy i na tom, z jaké doby pochází celý interiér. První příležitost sedlčanskou fresku odkrýt prý nastala už v roce 1913, kdy se v kostele opravovalo. Jenže pak začala první světová válka a chyběly na to peníze.
Ty se teď v Sedlčanech snaží sehnat. Odhalení malby má vyjít zhruba na 500 tisíc korun. Jelen se svými kolegy z farnosti o příspěvek požádali i město.
Přestože Sedlčany schválený rozpočet ještě nemají, podle starosty Jiřího Buriana by s příspěvkem rád počítal. Vše ale záleží ještě na radě a zastupitelstvu.
Pokud se peníze povede sehnat, opravdové restaurátorské práce by mohly začít letos v létě.
