Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diváci sedí nad hroby. Kladenské divadlo stojí na stovkách starých koster

  10:10aktualizováno  10:10
Archeologický průzkum odhalil v okolí kladenského divadla přes sto padesát hrobů z 19. století. Po celou historii divadla, které nyní prochází opravou, tak diváci nevědomky seděli pár desítek centimetrů nad kostrami. A bude tomu tak i nadále. Nikdo navíc neví, kolik jich je přímo pod ním.

Archeologové objevili v okolí kladenského divadla kosterní pozůstatky. Napočítali asi 150 hrobů z 19. století. | foto: Karel Kozák

Archeologové našli křížky, osobní předměty a především stovky kostí z 19. století. 

„Vybrali jsme asi dvě desítky hrobů v zadní části hlediště, nikde jsme nenašli žádné známky snah o pietní exhumaci z doby, kdy se divadlo stavělo. Pracovali jsme v přístavku, jámě na vzduchotechniku a dalších místech. Zákon říká, že průzkum má probíhat v rozsahu stavby. My tedy vybíráme pouze ty hroby, které jsou ohroženy. U hlubších jam necháváme ostatky na místě a u víceúrovňových hrobů vybíráme jen vrchní vrstvu kostí,“ upozornila vedoucí týmu archeologů Michaela Selmi Wallisová.

Fotogalerie

Je to překvapení. Všichni měli za to, že hroby bývalého hřbitova před stavbou divadla vyzvedli a kosti přemístili. Přitom se stavělo na tělech malých dětí, rakvích chudáků i bohatých. Většina z nich tu zůstane nadále. Kosti pohřbené pod hledištěm totiž archeologové nemohou vyzvednout ani dnes.

Nekropoli z 19. století objevili v roce 2013 vlastně náhodou.

„Zástupci stavby nás zavolali na jaře roku 2013, kdy byla při výkopech kanalizace v divadle nalezena lidská lebka. Povolali zároveň i policii. Ředitel České společnosti archeologické Radek Balý vyhodnotil situaci tak, že se jedná pouze o přemístěnou lebku z hrobu na původním hřbitově, který v místech dnešního parku fungoval mezi léty 1831 až 1898,“ popsala začátky průzkumu souvisejícího s rekonstrukcí divadla Wallisová.

Archeologický tým postupně odhaloval ve výkopech jak venku, tak uvnitř divadla jeden hrob vedle druhého. V hrobech je většinou několik lidí.

Třetina jsou dětské kostry

Archeologové zatím odhalili přes 150 hrobů a to není zdaleka vše. Konec výzkumu je zatím nejasný, vědci na stavbě dohlíží i po nedávném skončení hlavních prací.

Třicet procent z nálezů pod kladenským divadlem tvoří dětské kostry. Dříve byla díky nákazám, infekcím a úrazům úmrtnost dětí mnohem vyšší. I letmým pohledem na kostry je vidět, že výživový stav nebyl nejlepší.

Další velkou skupinou pohřbených jsou ženy mezi dvaceti a třiceti lety, které umíraly během porodů.

„U některých rakví jsme našli ozdobné cvočky, byly vystlány látkou. Tento typ bohatších rakví jsme objevili v hledišti, v okolí divadla nikoliv. Někteří pochovaní mají sepnuté ruce ovázané růžencem. Na víkách některých rakví se nacházel kříž s Kristem z tlačeného tenkého plechu. Zajímavostí je nález muže v hornické uniformě, zůstaly po ní i knoflíky,“ popsala nálezy Wallisová.

Přestože se pod hledištěm nekopalo, existuje dostatek důkazů pro předpoklad, že i pod sedadly jsou desítky, možná stovky koster.

„V půdě za hledištěm jsme odkryli části hrobů, které pokračují dále pod samotné hlediště. Vzhledem k tomu, že se tu kopat nebude, budou diváci skutečně i v následujících desetiletích opět chodit nad hroby, kde zůstávají rakve s mrtvými,“ podotkla Wallisová.

Podle zkušeností archeologů dříve k vyzdvižení ostatků a jejich pohřbení jinde spíše nedocházelo, přestože historické dokumenty hovořily o něčem jiném.

„Prováděla jsem například výzkum středověkého židovského hřbitova v Praze, kde existovaly záznamy z 18. století, že se tu exhumovalo. Sama jsem ale důkazy o tom ani tam nenašla,“ potvrdila archeoložka.

První ostatky vyzvednuté během generální rekonstrukce kladenského divadla v rakvích putovaly na základní antropologický průzkum do Národního muzea, který právě vrcholí. „Dozvíme se spoustu informací o populaci 19. století v Kladně,“ podotkla archeoložka Wallisová.

Po výzkumu budou ostatky uloženy do depozitáře v Dolních Počernicích. O posledních kostrách se nyní rozhoduje. Kosti, které tým doktorky Wallisové v Kladně nalezl rozházené v horních vrstvách hrobních zásypů, archeologové pečlivě vybrali. Některé už přepohřbili, další na stávající kladenský hřbitov teprve poputují.

„Antropologicky zkoumáme jen kostry primárně uložené v rakvi, u přemístěných kostí, které se nacházejí v zásypu hrobu, to nemá smysl. Hrobníci při ukládání nového nebožtíka do staršího hrobu starší kosti vyházeli ven a při zasýpání hrobů zase dost nepietně naházeli nazpátek,“ dodala Wallisová.

Celou pravdu nepoznáme

Milovníci divadla jsou zprávou o nevyzvednutých hrobech pod kulturním stánkem přirozeně šokováni, ne tak kladenští historici.

„Hovořil jsem o tom s kolegy a shodli jsme se, že v době, kdy se hřbitov rušil, se přenesly jen některé hroby. Určitě ty významné, například Jana Váni, matky Antonína Dvořáka, dále ostatky horníků z důlních neštěstí na dolech Engrt a Amálie. A zřejmě pak záleželo na samotných lidech, jejichž rodinám ty hroby patřily, jestli se nějak zasadili o to, aby se jejich hroby vyzvedly,“ reagoval na odhalený fakt Zdeněk Kuchyňka, historik a ředitel Sládečkova vlastivědného muzea Kladno.

„Mohlo se stát, že některé hroby už ani nebyly na povrchu patrné, nebo nebyl znám majitel. Pokud jde o tento starý hřbitov, přiznám se, že záznamy o něm jsou velmi sporé. Myslím si, že dnes se už nedá přesně zjistit, proč k přenesení všech ostatků nedošlo,“ konstatoval Zdeněk Kuchyňka.

Archeologický výzkum v divadle vrcholí, celá rekonstrukce divadla pak skončí v létě letošního roku. Podle vedení města se činoherní soubor vrátí na příští sezonu již do nově opravené budovy. Všichni doufají, že odhalený nelichotivý fakt nebude mít negativní vliv na návštěvnost.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.