Při stavbě tunelu Blanka našli archeologové raně středověké pohřebiště.

Při stavbě tunelu Blanka našli archeologové raně středověké pohřebiště. | foto: Akademie věd ČR

Kosti předků končí v depozitářích, výjimkou jsou židovské hroby

  • 1
Kosti z dob Přemyslovců, které se našly při výkopových pracích na tunelu Blanka, skončily v depozitářích. Stavbu tunelu nález neohrozil. "Po provedení výzkumu vše vždy odvezeme a plochu vyčistíme," upřesnila archeoložka Kateřina Tomková, která na nálezu pracuje.

"Pravidlem je, že vše prozkoumáme, zdokumentujeme a posléze do poslední kosti odvezeme k dalšímu výzkumu. Kosti pak končí v krabicích ve speciálním depozitáři Národního muzea," upřesnil  vedoucí archeologického odboru památkového ústavu Jaroslav Podliska. Vyloučil, že by končily někde ve sběrném dvoře. "To odporuje etice naší práce."

Přesto se podle něj křesťanská společnost k pozůstatkům předků chová trochu macešsky. "To není ale jen problém současnosti, už v dávných dobách křesťané neváhali zrušit nebo přemístit hrob, o který se nikdo nestaral."

Většina nalezišť je objevena až v průběhu stavby jednotlivých objektů, takže je velmi obtížné rozběhnutý projekt dodatečně měnit. "Nedokážu si představit, že bychom při každém nálezu řekli - a dost, stavět se nebude," prohlásil.

Praha je podle něj jedno velké pohřebiště. "Dneska chodíme po Starém a Novém Městě nebo po Malé Straně a ani si neuvědomujeme, že šlapeme po hřbitově," konstatoval.

Jde například o okolí mnoha kostelů, kolem kterých byly dříve hroby a nyní tu vedou rušné silnice. "Haštalské náměstí je vlastně jeden obrovský hřbitov," uvedl.

Židovská pohřebiště na Novém Městě výstavba obešla

Existuje ale i několik výjimek, kdy stavba musela pohřebišti "ustoupit". Týká se to především židovských pohřebišť. Židé totiž mají poměrně jasnou náboženskou představu, jak zacházet s ostatky svých zemřelých. S jejich těly se totiž nesmí hýbat.

"My tuto skutečnost respektujeme a ve svých vyjádřeních zohledňujeme. Stavebník tak ví, že by se nemělo s kostrami manipulovat. Zájem židovské obce je samozřejmě nadřazen zájmu vědeckému," konstatoval Podliska.

Když bylo u stanice metra Národní třída při výkopových pracích nalezeno židovské pohřebiště zaniklé v 15. století, musel investor, kterým byla Česká pojišťovna, přepracovat stavební projekt. "Nad hroby byl vytvořen jakýsi betonový sarkofág, který je zakrývá a chrání před poškozením," popsal památkář.

Památkáři se v posledních letech snaží na možná pohřebiště upozorňovat, aby stavitelé o možnosti věděli a počítali s ní už ve svých projektech. K záměru investorů se vyjadřují a magistrátu doporučují další kroky. Pokud však k jejich doporučení investor ani město nepřihlédnou, nemůžou nic dělat. "Jsme jen poradní institucí," uzavřel Podliska.