Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Restaurátoři pokračují v opravách kostnice, po lustru jsou na řadě pyramidy

  9:00aktualizováno  16:56
V Sedlci dál probíhají opravy hřbitovní kaple i záchranné archeologické práce. Nyní se zpět do kaple vrátil lustr z článků prstů a čelistí, který restaurátoři konzervovali speciálním roztokem. Po lustru se restaurátoři přesunou na pyramidy z lidských ostatků. Kostnice je i během oprav v provozu.

Tomáš Král při zavěšování lustru z kostí zpět na jeho místo. Těleso lustru tvoří hlavně články prstů, dolní čelisti, loketní kosti, lebky a obratle. Ty restaurátoři konzervovali vápenným roztokem (2.12.2016) | foto: Josef Vostárek, ČTK

Kotvy a dřevěná ramena unikátního lustru z kostí v sedlecké kostnici byla už v tak kritickém stavu, že hrozila zhroucením. Poprvé po sto padesáti letech opustil kostel Všech svatých letos v dubnu.

Nyní, půl roku po demontáži, se zase stodvacetikilogramový lustr, jejž tvoří převážně články prstů, dolní čelisti, loketní kosti, lebky a obratle, vrátil do kostnice zpátky. Během oprav restaurátoři obnovili i povrch samotných kostí této jedinečné památky.

„Žádná kost se nemusela měnit, demontáž trvala dva a půl měsíce, starali se o ni tři lidé,“ popsal část své práce na záchraně kostnického lustru restaurátor Tomáš Král. „Kosti se ponořily do vápenné vody na deset až patnáct minut, jsou porézní, sají rychle,“ popsal Král. Původně se ale uvažovalo také o variantě použití chemických materiálů, po konzultaci s investorem, tedy sedleckou farností, a památkovým ústavem, ale od toho odborníci ustoupili, protože výsledný efekt nebyl podle jejich představ.

Fotogalerie

Ke kompletnímu sejmutí lustru se pak odborníci rozhodli poté, co zjistili, že i ostatní kotvicí a nosné prvky v kostnici jsou ve špatném stavu. Začali proto pochybovat i o uchycení samotného lustru. Aby to mohli zjistit, nejprve jej provizorně zavěsili, aby nedošlo při manipulaci k pádu.

„Obavy se potvrdily, kotva neprocházela přes klenbu, ale byla ukončena jenom asi dvanáct centimetrů v kamenném prvku klenby a byla vyklínovaná dubovými klíny proti směru vytažení,“ popisuje Král uchycení lustru ve stropu a pokračuje. „Proti kotvě se rozpínaly při tahu dolů dubové klíny, což byl jediný statický prvek, který lustr držel.“

Jenže právě tyto klíny byly podle Krále úplně shnilé a kotva šla volně rukou ze zdiva vytáhnout. „Nyní je udělaná stejným způsobem, ale je nadimenzovaná do větších průřezů a v očku, které je vidět pod stropem, jsou větší průřezy materiálů. Ukotvení je také provedeno dubovými klíny, a navíc je pojištěno olověnou vatou,“ upřesnil zavěšení Král.

V havarijním stavu byla i dřevěná konstrukce, na níž je lustr zavěšen, i ta byla kompletně nově vyrobena ze smrkového dřeva, její životnost je podle Krále v závislosti na klimatických podmínkách v nevětraném prostředí kostnice asi sto let. A je to právě vysoká vlhkost, co kostnici škodí. Král pro MF DNES uvedl, že při jeho posledním měření se pohybovala kolem 80 procent.

Brzy dojde na pyramidy

Během dubnové demontáže odborníci zmínili, že při renovaci kostí proběhne i antropologický průzkum, ale k tomu zatím nedošlo. Restaurátor Král dle svých slov na kostech objevil jistá poškození, konkrétně sečné rány na lebkách a na loketních kostech. Podle něj pocházejí nejspíš z bojů z období husitských válek.

Sedlecká farnost, která celou renovaci kosterní výzdoby v kostele včetně archeologického průzkumu a oprav kostela hradí ze vstupného, a kostnice tak zůstává i během oprav v provozu, bude v opravách pokračovat i nadále.

Na pyramidové instalace podle ředitele organizační složky farnosti Petra Jakeše dojde někdy v roce 2018, ale restaurovat se budou i zbylé části po stranách kostnice. Některé tamější lustry se nedochovaly, proběhne tedy jejich kompletní rekonstrukce z kostí z kostnice v nedalekém Malíně.

Kolem kostnice se nyní pohybují i archeologové, kteří mohou díky pracím na odvlhčení základů stavby provádět vlastní průzkum v pásu širokém dva metry po obvodu zdiva.

„Většinu nálezové situace tvoří jednotlivé pohřby, kterých bylo dosud zjištěno 750,“ říká k průzkumu archeolog Jan Frolík, podle kterého už práce přinesly i několik překvapení. „Původně se předpokládalo, že pohřbívání u kostela bylo zahájeno až po jeho postavení. Několik desítek hrobů však bylo při výstavbě kostela porušeno, což znamená, že byly starší,“ vysvětluje Frolík.

Kostnické hroby pak lze podle něj rozdělit, v první řadě jde o pohřby jednotlivých osob do jámy v natažené poloze hlavou k západu, někdy je objeveno v jedné jámě i několik zemřelých. Dále jsou to hromadné hroby, těch bylo zatím nalezeno devět. „Těla do nich byla ukládána v několika vrstvách křížem. V rozích obvykle nacházíme kostry dětí,“ komentuje nálezy Frolík.

Archeologové našli také u nohy jednoho pohřbeného šest stříbrných mincí, domnívají se tedy, že část hrobů spadá do období morové epidemie z let 1349–1350. Většina pohřbených u sebe nemá žádnou výbavu, pouze se našlo pár železných a bronzových přezek spínajících oděv či spíše pohřební rubáš.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.