Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krach „Pakulu“ je zažehnán. Praha chce na pronájmu KCP vydělat milardy

  18:31aktualizováno  18:31
Přilákat velké kongresy a vydělat miliardy. To je plán hlavního města, jak naložit s bývalým Palácem kultury, dnes Kongresovým centrem Praha. Jeho krach je zřejmě definitivně zažehnán. Dvě miliardy za umoření dluhu už totiž poslal stát. Za to získal většinu akcií společnosti KCP.

Kongresové centrum Praha | foto: Tomáš CetkovskýiDNES.cz

Bývalý Palác kultury chce do pár let dosáhnout evropské, ne-li světové špičky. Investovat se má téměř miliarda korun do modernizace budovy, nového vybavení či zvelebení okolí.

Fotogalerie

"S úpravami, které nepotřebují stavební povolení, se může začít v podstatě hned, s většími příští až přespříští rok," nastínil postup ředitel KCP Michal Kárník.

Pozornost se upírá na velké zasedání asociace světových kongresových zařízení v roce 2017, o něž se Praha uchází společně s polským Gdaňskem. To by měla být ideální startovací čára "nové budoucnosti" bývalého sjezdového paláce.

Aby KCP dosáhlo světovosti a přilákalo velké kongresy o tisících účastnících, bude k tomu potřebovat asi tři tisíce metrů čtverečních nových výstavních ploch. Právě taková velká zasedání přinášejí zdaleka nejvíce peněz do veřejných rozpočtů i obchodníkům a pozvedají prestiž Prahy.

Výhled, ten je světový

"Konkurence je velká. Organizátoři kongresů se rozhodují podle maličkostí a místo Prahy jednoduše zvolí Vídeň nebo Barcelonu," upozorňuje Kárník.

Fakta

1981 - v tomto roce Palác kultury slavnostně otevřel.

9,5 tisíce delegátů celkem pojme budova Kongresového centra.

2017 - tento rok má být KCP zcela opraveno zhruba za miliardu korun

Kongresové centrum Praha má však něco, co se jinde ve světě jen tak nevidí. Okouzlující výhled na metropoli.

"V jiných městech jsou to většinou takové haluze někde na periferii," říká náměstek primátora Václav Novotný.

Ačkoliv je budova u stanice metra Vyšehrad skutečně obrovská a disponuje zhruba třemi tisíci čtverečních metrů výstavních ploch, je to podle Novotného stále málo. Potřebovala by dvojnásobek.

Proto se uvažuje o dvou variantách, jak je získat. Buď přistavět další objekt na místě parkoviště u Pankráckého náměstí, nebo posunout téměř celou severní fasádu o pár metrů blíže k Nuselskému údolí. Fasáda je dnes poměrně členitá a nově by mohla být jednolitější.

Otázky a odpovědi

  • Je KCP prodělečné? Je ekonomicky soběstačné. Ročně se tu navzdory krizi koná 250 akcí, průměrně třídenních. Profesor ekonomie Michal Mejstřík spočítal, že KCP přineslo od roku 2000 do veřejných rozpočtů šest miliard korun. Ročně splácelo dluh 200 milionů, které si vydělalo.
  • Musí být KCP státem dotováno? Podle Ivany Romanovské z ministerstva financí stát koupil výdělečnou společnost. Dvě miliardy, které stát zaplatil, vložil do majetku, jež KCP vlastní. Tedy samotný palác, pozemky, hotelový komplex či business centrum.
  • Bude se investovat i jinde? Kromě modernizace kongresové budovy půjde asi 50 milionů do přilehlého hotelu, který chce již od března 2014 provozovat město se státem prostřednictvím firmy KCP. Doposud jej provozovala firma Targa Management, s. r. o.
  • Bude se něco prodávat? Nikoliv. O prodeji majetku se hovořilo, když nebyl dostatek peněz na splacení dluhu. Do 16. dubna mělo být zaplaceno zbývajících 1,8 miliardy. Ty se nyní umoří státní investicí.
  • Kolik se do paláce vejde lidí? V budově je 70 sálů a salonků, největší přitom pro 2 800 lidí. Kapacita paláce je asi 9 500 lidí.
  • Jaké má KCP technologie? Dům vyhřívá gigantická strojovna vzduchotechniky a plynová kotelna, která může dosáhnout max. výkonu 24 megawattů. To je srovnatelné s náročností Empire State Building na Manhattanu. Vedení vzduchotechniky měří 100 kilometrů, v budově je 46 výtahů a dlažba ve všech patrech zabírá 2,5 hektaru.

"Je to lepší varianta, protože se stejně se severní fasádou bude muset něco dělat kvůli špatným tepelněizolačním vlastnostem," vysvětluje Novotný. Obecně je dům z osmdesátých let v tomto ohledu zastaralý a bude potřeba vyměnit původní technologie, aby se snížila jeho nesmírná energetická náročnost.

Atraktivitě mají napomoci rovněž úpravy v interiérech i v okolí. Přes deset let tu stárnul nábytek, vybavení, venku dlažba teras, chodníky, zídky a třeba i zeleň.

Vše, co vydělali, šlo na dluh

Nic z výše uvedeného by však nebylo možné, kdyby nyní stát od Prahy za dvě miliardy nekoupil 70 procent akcií městské firmy KCP, za něž se po dlouhých letech podařilo umořit dluh. Kdyby se nesplatil, centrum by zřejmě do pár týdnů zkrachovalo.

Tento dluh vznikl před 14 lety, kdy se u příležitosti zasedání MMF a NATO impozantní palác opravoval. Od té doby KCP jen dávalo desítky milionů, které ročně vydělalo, na splacení závazků a na další rozvoj už nic nezbylo.

Hlavní město následně do paláce vloží 800 milionů korun na opravy. Bude to ve formě navýšení kapitálu společnosti KCP a vlastnický poměr se tím ustálí na 45 ku 55 procentům ve prospěch státu.

Vypovědět nevýhodnou smlouvu

K paláci patří i přilehlé business centrum a čtyřhvězdičkový hotel. Ten od roku 2001 provozuje firma Targa Management. Smlouvu má minimálně do roku 2031, a to i přesto, že dle magistrátu platí případné opravy, provoz či zaměstnance právě městská akciovka KCP.

Přitom Targa si každý rok přijde na miliony korun. Nyní Praha jedná o ukončení smlouvy za odstupné. To se bude pravděpodobně pohybovat v řádech desítek milionů korun a bude hrazeno ze zmíněných dvou miliard.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.