Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Středočeském kraji jsou tisíce pozemků a domů bez jasného vlastníka

  8:00aktualizováno  18:11
Ve Středočeském kraji jsou desítky tisíc nemovitostí a pozemků bez jasného vlastníka. Nejvíce, přes jedenáct tisíc, jich je na Příbramsku. Na dořešení čekají také tři stovky církevních restitucí. Naopak neuzavřených šlechtických restitucí zbývá jen několik. Jednou z nich je i nárok rodu Czerninů.

Velichovský zámek patří k majetku vrácenému Czerninům. | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Žaloba byla zamítnuta, rozhodnutí je pravomocné okamžikem doručení účastníkům, což se stalo v pondělí,“ tlumočila verdikt pražského městského soudu ve věci sporu ohledně určení občanství hraběte Eugena Czernina mluvčí soudu Markéta Puci.

Znovuotevření případu se pomocí správní žaloby na ministerstvo vnitra domáhal jeho vnuk Karl Eugen Czernin. „Bylo rozhodnuto bez jednání, jak to umožňuje soudní řád správní,“ řekla Puci. Nyní je možná už pouze kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Zda Czerninův vnuk této možnosti využije, však jeho právník Pavel Hrdina zatím nesdělil.

Případ se řadí k několika posledním šlechtickým restitucím, o kterých se bude ve středních Čechách ještě rozhodovat. „Zbývají Colloredo-Mansfeldové a Czerninové. Jinak se dá říct, že šlechtické rody jsou v rámci Středočeského kraje dořešeny,“ potvrzuje mluvčí Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Hynek Jordán.

Czerninové se u úřadu domáhají vrácení necelých 1 300 pozemků u Jesenice, Oráčova nebo Hořoviček. Stát je vydat nechce. Eugen Czernin měl totiž německou národnost a po zabrání Sudet získal automaticky německé občanství. Aby ale bylo po válce zachováno československé občanství, bylo nutné znovu požádat. Úřady však až do Czerninovy smrti v roce 1955 nerozhodly. A bez českého občanství nemůžou potomci o cokoli žádat.

Colloredo-Mansfeldové zase nárokují území na Dobříšsku. „Většina jejich restitučního nároku je již vyřešena, zbývají pozemky geodeticky složité,“ dodal mluvčí, jehož úřad k dnešnímu dni eviduje v kraji 382 nedořešených restitučních spisů, vše vyřízeno by pak chtěli mít na pozemkovém úřadě v polovině příštího roku.

Nejvíce nejasných vlastníků má Příbramsko

Desítky tisíc záznamů ovšem ve středních Čechách leží na stolech hlavně u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Tady jde zejména o případy nedostatečně identifikovaných vlastníků pozemků nebo nemovitostí a církevní restituce.

Prošetření jedné položky přitom podle mluvčího úřadu Radka Ležatky trvá v průměru 172 dní, vlastníci se totiž dohledávají v archivech, pozemkových knihách, katastrech nebo matrikách.

Proč je vlastník neznámý

Většina chybných zápisů týkajících se nejasných vlastníků spadá do období 50. let minulého století, povinnost evidovat majetek totiž jistou dobu neexistovala, protože v budoucnu mělo všechno patřit „pracujícímu lidu“, tedy státu.
Po několika letech byla ale evidence znovu zavedena, podle Ležatky má ovšem na současný stav vliv i tehdejší administrativní nepořádek. Období tohoto chaosu skončilo sametovou revolucí, když začal platit současný katastrální zákon.
Další část řešených případů se pak vztahuje i na osoby, které v období komunismu emigrovaly do zahraničí. ÚZSVM se podařilo ve středních Čechách také identifikovat pozemky v Buštěhradě na Kladensku patřící Leo Popperovi, otci slavného spisovatele Oty Pavla.
„Byl spoluvlastníkem šesti hektarů polí. Podařilo se dohledat právní nástupce po Leo Popperovi a nemovitosti jsou v katastru již na ně zapsány,“ popsal jeden z dořešených případů mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

Nejvíce nejasných vlastníků ÚZSVM eviduje na Příbramsku, více než jedenáct tisíc, vysoké číslo lze nalézt i v seznamech na Benešovsku, přes devět tisíc tři sta záznamů.

„Od počátku roku se odboru Benešov podařilo identifikovat čtyřicet šest původních vlastníků, jejichž majetek představuje asi devět a půl hektaru půdy,“ uvedl blíže Ležatka a dodal, že nedávno se podařilo třeba nalézt doklad pro pozemek k panství Konopiště patřící bývalé rakousko-uherské panovnické rodině, jejíž majetek byl zestátněn již v roce 1921.

„Tento pozemek již má svého vlastníka, Lesy ČR, neboť šlo o součást lesní dopravní sítě spravované Lesním závodem Konopiště,“ upřesnil mluvčí.

Nejméně případů, necelé čtyři tisíce, úřad hlásí z Kladenska. „Ze staveb jsou nejvíce zastoupeny objekty k bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci nebo garáže. V případě pozemků jde většinou o ornou půdu, ostatní půdu, jako třeba komunikace nebo o travní porosty,“ popsal Ležatka.

Po roce 2023 připadne zbytek státu

Přihlásit se o svůj majetek můžou občané nejpozději do konce roku 2023, po této lhůtě přejde vše zbylé na stát. A už teď jde odhadem o miliardové částky, jaká je celková realita, prý nelze přesně říct, úřad totiž tyto nemovitosti neoceňuje.

Avšak i ÚZSVM čelí žalobám, naposledy třeba soud zamítl nárok šlechtické rodiny Lichtenštejnů na navrácení 600 hektarů lesů u Říčan. „Odvoláme se k Nejvyššímu soudu,“ reagoval ihned na rozsudek mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna Michal Růžička. Stát je podle Ležatky připraven hájit své zájmy.

Dalších osm žalob přišlo na úřad od církví, týkají se třeba pozemků v Červeném Újezdě, Mníšku pod Brdy nebo ve Světicích u Říčan.

Jinak zbývá ve středních Čechách vyřídit ještě 272 případů církevních nároků v evidenční hodnotě přes 32 milionů korun. Přičemž za poslední rok úřad uzavřel s církvemi v kraji osmdesát dohod o vydání dvou set dvaceti osmi nemovitostí.

Mezi největší restituční nároky patří například třicet pět pozemků souvisejících se zámkem v Dobřejovicích, výzvu podala i Metropolitní kapitula u sv. Víta, ta žádá vydání pozemků v Chrášťanech u Prahy, Klobukách nebo Zdibech.

Ale najdou se i kuriózní případy, Suverénní řád maltézských rytířů chce po státu vydat pozemek o výměře jednoho metru čtverečního.







Hlavní zprávy

Volkswagen Touran 1,4 TSI
Volkswagen Touran 1,4 TSI

r.v. 2013, naj. 195 343 km, CNG + benzín
289 900 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.