Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé si mohou v pondělí prohlédnout Kramářovu vilu, sídlo premiérů

  21:01aktualizováno  21:01
Veřejnosti se v pondělí 28. října, den státního svátku, otevře Kramářova vila. Lidé si v sídle českých premiérů budou moci prohlédnout některé úpravy interiérů, vystavena bude i Kramářova posmrtná maska.

Kramářova vila byla postavena podle návrhu vídeňského architekta Friedricha Ohmanna | foto:  Jan Zatorsky, MAFRA

Na místo nad krbem v pracovně se po několika letech vrátil portrét Naděždy Kramářové, knihovna je doplněna historickými tisky a vstup do reprezentačních prostor ozdobí Kramářův portrét.

Kromě otisku posmrtné Kramářovy masky budou vystaveny také kopie diplomatických pasů jeho a jeho ženy.

Fotogalerie

Kramářova vila je z architektonického hlediska obtížně zařaditelná, novobarokní sloh doplňují secesní prvky. Přesto je považována za jednu z výrazných staveb pražské architektury.

Vypracováním návrhu vily pověřil Karel Kramář vídeňského architekta Friedricha Ohmanna.

Stavební práce byly na parcele zahájeny v roce 1911 a trvaly téměř pět let.

Vila má 56 místností, vedle soukromých ložnic a pracoven zde bylo několik jídelen, salonů, hal, hostinských pokojů a kulečníkový sál.

Hospodářské zázemí domu tvořilo osm sklepů, vlastní sklad benzínu, žehlírna a odsávač prachu. Vila měla centrální teplovzdušné vytápění, domácí výtah a další vymoženosti.

Karel Kramář

1860-1937

První ministerský předseda Čs. republiky (14.11.1918 - 8.7.1919).

Předtím poslanec Říšského sněmu, Českého zemského sněmu, poslanec Revolučního národního shromáždění (1918-1920) a poslanec Národního shromáždění (1920-1937)

Ještě jako premiér přežil pokus o atentát.

V jejím okolí vznikly skleníky, tenisový kurt a park. Zvláštní pozornost věnovali majitelé vnitřní výzdobě. Na výzdobu interiérů dohlížela především Kramářova manželka Naděžda.

"Měla velmi konzervativní vkus, interiéry charakterizuje velmi svérázný dekorativismus. Kulečníkový sál obsahuje velmi mnoho prvků ruské architektury," řekl Jindřich Vybíral z katedry dějin umění a estetiky Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Do vily se Kramářovi nastěhovali na jaře 1915, Kramář byl ale 21. května zatčen a o rok později odsouzen ve Vídni k trestu smrti za velezradu. Až do roku 1917, kdy se díky císařské amnestii vrátil do Prahy, zůstala vila osiřelá.

V roce 1938, po smrti bezdětných manželů, přešla vila do vlastnictví Společnosti Karla Kramáře.

Na konci 30. let ji spravovalo Národní muzeum, v roce 1952 připadla úřadu předsednictva vlády a sloužila převážně k reprezentaci a ubytování státních návštěv. V 90. letech byly zrekonstruovány obytné prostory, od roku 1998 slouží jako rezidence předsedy vlády.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.