Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obec trápí nedostatek vody, krávy musí pít drahou vodu z kohoutku

  19:55aktualizováno  19:55
Středočeskou obec Hole dlouhodobě sužuje nedostatek vody ve studních. Někteří z místních proto vodu kupují v sousedních vesnicích. Zemědělci zase kvůli šetření vody přestali kropit jízdárny. I tak ale musí kravám dávat pít drahou pitnou vodu.

Když se krávy dostanou k nádrži, rozstřikují radostí vodu a chladí se jí. Spotřeba na kus narůstá o 30 litrů denně. | foto: Yan Renelt, MF DNES

Přes dvě stě krav, asi dvacítka koní, pastviny a rozlehlá pole. Tohle všechno je součástí farmy rodiny Poláčkových z malé obce Hole nedaleko Okoře. Souhrnem tady chovají asi 340 zvířat.

Teď mají problémy kvůli extrémnímu suchu. Řeší, jak všechna zvířata napojit. Vody ve studních mají málo a naposledy tady zapršelo před třemi týdny. „Voda po vysušené zemi jen stekla,“ říká majitel farmy Oldřich Poláček. Alespoň nějakou se jim podařilo zachytit do rezervoáru, který si před lety vybudovali. Vydržela tři dny.

„Do rezervoáru taky čerpáme vodu z mokřadu, který tady je. A když ten nestíhá jako teď, jezdíme pro vodu z řadu do Svrkyně,“ popisuje současný stav Poláček. Vodu z vodovodu začali vozit už v polovině června.

Krávy a sucho

  • Dlouhodobý nedostatek vody má v zemědělství daleko větší přesah než jen v napájení hospodářských zvířat.
  • Na pastvinách pro zvířata je suchá tráva. Na loukách to není o moc lepší. Bude tak málo sena a bude dražší. „Jarní seč byla dobrá. Teď si nevyděláte ani na naftu,“ říká farmář Oldřich Poláček. Z první seče sklidil 600 balíků, ze stejných ploch teď po horkém létě přivezla balíků 110. Běžně stojí balík kolem 400 korun, teď zaplatíte 700.
  • V létě zvířata dojí méně, to je běžné. V těchto vedrech se však dojivost dál snižuje. „U nás šla dojivost v tomhle počasí o dvacet procent dolů.“ V letošním roce navíc hospodářům nenahrává ani nízká cena mléka - lehce pod sedm korun za litr. „Když k tomu připočítáte, že máme vozit vodu ze Svrkyně a je nižší užitkovost, tak ve finále zjistíte, že se to v létě ani nevyplatí,“ uvádí Poláček.
  • Kvůli suchu je na tom zle i kukuřice, která tvoří více než polovinu krmné dávky krav. „Počítám, že sklizeň kukuřice bude tak na polovině proti minulému roku,“ vypočítává Poláček a uvádí další příklad. „O víkendu jsem byl na Plzeňsku. Tam bude mít kukuřice tak dvacetiprocentní výnos normálního roku. Buď musí mít farmáři zásobu, nebo budou krávy dávat na jatka. Jiná možnost asi není,“ dodává. Podle něj tak bude nezbytné, aby výkupní cena mléka do půl roku stoupla. „Kdyby byly takové roky dva, budou úplně prázdné regály,“ uzavírá Poláček.

Farma za běžných okolností čerpá ze tří studní. Poláček všechny v minulosti propojil, aby mohl zásobovat plynule kravín i stáje, pokud jedna z nich kolabuje.

„Před dvěma měsíci to začalo tak, že kolem čtvrté odpoledne jsme museli nahoru do stájí pouštět vodu z kravína. Teď už nemá dcera nahoře vodu tak v jednu odpoledne,“ nastiňuje Poláček.

Na farmě je v kravíně sedmdesát jalovic, dvě stě dojných krav a asi 50 kusů dalšího dobytka. Jedna kráva vypije od 80 do 150 litrů vody denně. Hodně přitom totiž záleží na počasí.

„Když je takové vedro jako teď, zvířata si stoupnou k napajedlům a vodu kolem sebe cákají. Tím se ochlazují. Je to dalších dvacet třicet litrů na kus denně,“ popisuje farmář.

A tím to nekončí. Ve stájích je 18 koní. „Jeden spotřebuje za den asi čtyřicet litrů vody,“ popisuje Poláčkova dcera Bára, která má koně na starosti.

Podtrženo, sečteno, farma potřebuje zhruba 32 tisíc litrů vody denně. A to ještě nepočítáme vodu, která se používá třeba na sprchování koní, mytí stáje, kravína nebo proplachy dojírny. „Apeluji na majitele koní, aby vodou neplýtvali. Jízdárnu už nekropím vůbec,“ dodává Poláčková.

Jednu studnu zapne v sedm ráno a kolem jedné odpoledne už voda neteče. „Pak ji musím odpojit a čekat zase do sedmi do rána. Nechávám ji dopouštět většinu dne, abych pak měla vodu na těch pět šest hodin.“

Poté, co voda dojde, přepne na druhou studnu u kravína, kde je vody o něco víc. „Krávy v tu dobu pijou kupovanou pitnou vodu,“ dodává.

Vodovod není

Čerpat od sousední Svrkyně je třeba i dvakrát týdně. Cisterna má objem deset kubíků, rezervoár pojme 180 kubíků. „Otočíme se osmnáctkrát. To jsou šílené přesuny, které farmu zatěžují. Když dáme osmnáct cisteren, týden vydržíme. Do toho jsou žně, práce na polích, ve stáji. Bedlivě sledujeme stav vody, a když se nám uvolní ruce, okamžitě musíme vozit,“ popisuje.

Za 18 cisteren zaplatí farmář 8 100 korun. „K tomu si připočtěte dopravu a další náklady,“ připomíná.

Problémy s vodou nejsou v Holi nové, i když letošní sucho je extrémní. Obec leží nedaleko zříceniny hradu Okoř v okrese Praha západ. Rozkládá se na kopci, s nedostatkem vody se tady tak potýkají dlouhodobě.

Problém prohloubil i nárůst Poláčkova dobytka. „Navýšili jsme počet zvířat z osmdesáti na dvě stě, aby měl chov nějakou ekonomiku. A to je i maximum, co Hole unese.“ Kdyby měl totiž farmář jen stádo o osmdesáti zvířatech, návratnost by podle něj nebyla žádná.

Fotogalerie

Protože však Poláček o stavu vody ve studnách věděl, vybudoval zmíněný rezervoár a vyhloubil i další studnu. A teď se snaží o zavedení vodovodu do obce. Je ochoten jeho budování spolufinancovat.

„V minulosti jsem slíbil, že se budu na výstavbě vodovodu finančně podílet. Celou investici ale zaplatit nemůžu.“ V sousední Svrkyni, odkud teď vodu kupuje, je už dokonce připravená odbočka. Na realizaci však chybějí peníze.

Rozpočet uvádí celkovou investici kolem šesti milionů korun, obec přislíbila 1,5 milionu, farmář může přispět stejnou částkou. Jak daleko je Svrkyně s žádostí o další peníze, se MF DNES nepodařilo zjistit. Starosta František Šafránek nebyl celý den k zastižení.

O špatné situaci přitom nemluví jen farmář, ani ostatní obyvatelé obce vodu nemají.

„Mám studnu hlubokou dvacet metrů, starou přes dvě stě let. Bývala tam voda tři čtyři metry. Minulý týden jsem to měřil, je tam metr,“ potvrzuje další z místních, Jan Racek. Situaci chce řešit krátkodobě dovážením vody jako jeho sousedka. Ta tady sice přebývá jen v létě, ale vodu si letos celou sezonu přiváží v barelech z Kladna.

„Dlouhodobě nevím, opustit to tady nelze,“ uzavírá Racek ještě s jednou poznámkou. „Nejsou to ale jen horka. Byly i slabé zimy, tak je vody méně.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.