Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KRIMIPOMNÍČKY: První atentát Mrázek přežil, před osudem se ale neschoval

Seriál   20:00aktualizováno  20:00
Kmotra smrt poprvé zkřížila cestu bosse Františka Mrázka před čtrnácti lety. Tehdy vyvázl, střelec či organizátor útoku zůstávají neznámí. Takové štěstí už ale „šéf podsvětí“ neměl o čtyři roky později, kdy jej neznámý vrah zastřelil před jeho pražskou kanceláří.

Výstřel ve středu 24. července 2002 roztříštil sklo luxusního audi podnikatele Františka Mrázka. Sprška střepů zasypala přední sedadla, úlomky posekaly podnikatele na uchu a obličeji.

Úzká venkovská silnička za hájenkou na okraji Doubravčic na Českobrodsku protíná les. Vypadá to tady divoce, jako třeba v Pošumaví. Proto si oblast oblíbili cyklonadšenci, jinak tudy jezdí hlavně místní řidiči. A před pár lety tenhle kus přírody zaujal také dodnes neznámého a neúspěšného střelce.

Nejčtenější krimipomníčky

Na Mrázkovu limuzínu čekal u křižovatky, kde si řidič může vybrat, zda bude pokračovat rovně na Vrátkov, nebo dolů a doleva serpentinami na Mrzky. Ať zvolí jakoukoliv variantu, dorazí po pár minutách ke státovce Praha–Kolín, když ji překříží, vjede do Českého Brodu.

Mrázek chtěl ten den zahnout vlevo, když padl výstřel. Střelec se prý skrýval v lese. Podle jiné verze Mrázkovo auto míjel na motorce. Tenhle způsob likvidace se stal oblíbený mezi nájemnými vrahy třeba v Itálii nebo v Jižní Americe. Tam získal zlidovělé označení assasinato con moto.

„Střela mě nezasáhla, jen střepy z okna. Myslím, že to nebylo moc profesionálně udělané, spíš to byl pokus o zastrašení nebo mě chtěl někdo okrást. Ví se, že běžně nosím u sebe tak sto tisíc korun,“ konstatoval bezprostředně po útoku Mrázek. Ten se vracel z obchodního jednání v Říčanech. Jinou verzi atentátu, která se nabízela, třeba vyřizování účtů, okamžitě a rázně odmítl.

Drby se začaly rychle šířit

Nezbytné ošetření mu poskytli na pohotovosti českobrodské nemocnice. Špitál měl při cestě domů. Honosná rezidence je z nemocničního areálu asi pět minut pohodlné chůze. Pro malé středočeské město se střelba na Mrázka, místní celebritu s negativním zabarvením šéfa podsvětí, stala šlágrem. Policie na případ ihned uvalila přísné informační embargo. Městečkem se o to rychleji šířily fámy a povídačky.

Kriminalistické pomníčky

Podle jedné pálil na Mrázka stejný střelec, který na Českobrodsku v té době již jednou úřadoval. U Rostoklat dávkou z automatu těžce zranil Ukrajince. „Na mušce měl kdosi Mrázka prý i pár týdnů předtím, když končila fotbalová sezona, na stadionu Na Kutilce. I o tom se v té době hodně mluvilo,“ vzpomíná bývalý českobrodský fotbalista.

Místo činu i zasažené auto zajistili nejprve policisté a jejich šéfové z kolínské kriminálky. Vyšetřovatel bezprostředně po atentátu 24. července střelbu kvalifikoval jako pokus o ublížení na zdraví.

Střelci tak mohlo napadení vynést až osm let vězení. Později se to změnilo. „Přebrali to středočeští vyšetřovatelé a dozorovalo středočeské státní zastupitelství,“ uvedl tehdejší kolínský vyšetřovatel Josef Zikmunda. Nově kriminalisté výstřel překvalifikovali jako pokus o vraždu. Podle tehdy platného zákona s hrozícím trestem v zákonné sazbě až 15 let.

Odměna i televizní show

I když Mrázek krátce po útoku napadení bagatelizoval, lhostejný k němu rozhodně nebyl. Na informace o střelcově identitě vypsal odměnu dva miliony korun. Změnil i své zvyky.

Audi vyměnil za opancéřovanou Toytu Land Cruiser. Místa schůzek si dával prověřovat ochrankou, koupil neprůstřelnou vestu. Přesto osudu neunikl, před deseti lety jej neznámý vrah zastřelil před jeho pražskou kanceláří.

Mrázkův příběh se dočkal i filmového zpracování:

Detektivové z kraje i republikového Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu pracovali s několika verzemi. Spekulovalo se, že v pozadí atentátu mohl stát například Jaroslav Běla, syn bosse romského podsvětí Antonína.

Ten zemřel rukou nájemného vraha rozstřílen samopalem v dubnu 1996, a to údajně na Mrázkovu objednávku. Případ nyní policisté chtějí uzavřít. Kvůli podílu na Bělově smrti obvinili někdejšího bodyguarda Běly i Mrázka. Mezi postavami, které se před čtrnácti lety objevovaly v souvislosti se střelbou na Mrázka, byl i kontroverzní podnikatel Jaroslav Starka či Radovan Krejčíř.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.