Nejvytíženější plavební komorou je ta Smíchovská, za první pololetí jí podle Povodí Vltavy propluly výletní lodě desettisíckrát, což je o 1500 meziročně více. To je ale možné připsat na vrub právě loňským červnovým povodním, kdy aktivita výletních lodí odpovídala spíše údajům běžným v zimních měsících, a nikoliv v turistické sezóně. Při srovnání údajů z ledna až května jsou počty proplavených výletních lodí v obou letech prakticky shodné.
Na lodě se vejdou tisíce lidí
Kromě turistů se na vodu podle Rusňáka vrací i firemní klientela. „Je znát, že firmy mají více peněz na akce spojené s cateringem na vodě určené pro klienty nebo pro vlastní zaměstnance,“ uvedl.
Po řece plují v Praze velká i malá plavidla. Mezi velká jsou počítány lodě s kapacitou nad 12 osob. Těch je v Praze 45 a na největší z nich se vejde 300 cestujících. "Provozovatelé lodí se příliš nemění, protože u těch velkých jde přeci jen o obrovské investice. Občas se mění provozovatelé malých plavidel," řekl šéf pražských náplavek Daniël Hagen. Celkem jsou všechny pražské lodě schopny svézt až 8000 turistů.
Jezdí se do zoo i na Slapy
Mezi velkými plavidly jsou více než 100 let staré parníky Vyšehrad, Nepomuk a Vltava. Nejstarší lodí je Nepomuk, nejmladší je Grand Bohemia, která kotví na Kampě. Kapacitu má 160 lidí. Nejčastějšími trasami bývá cesta z centra ke Štvanici, okruhy u Kampy kolem Karlova mostu nebo z náplavky Na Františku k Vyšehradu a zpět, která trvá zhruba dvě hodiny. "Velmi oblíbenou je i plavba z Rašínova nábřeží do zoo, řada cest také míří na Slapy a zpět," řekl Hagen.
Kromě parních či motorových lodí je možné na Vltavě v Praze plout na gondole, přívozech, šlapadlech či si půjčit lodičku. "Kotví tu i některá takzvaně neplující plavidla, například loď Tajemství bratří Formanů," dodal Hagen.
