Na místo, kam člověk vkročil naposledy v roce 1833, se ve středu podívají odborníci. Otevřou barokní kryptu kostnice v Kutné Hoře, aby prozkoumali její podloží. Podzemí poprvé vyfotografují, a především zjistí, co vlastně skrývá. Záhadou je kovová schránka.
Průvodce Karel Koubský st. tuší, jak asi místo pod kutnohorskou kostnicí vypadá. Byl v týmu, který odkrytí krypty připravoval. "Zkoušeli jsme, jak se bude muset kámen zvednout a co všechno k tomu bude potřeba. Kámen má už upadlé rohy, a tak jsme tam mohli nakouknout. Zjistili jsme, že nás asi čeká něco, co jsme netušili," řekl Koubský, který léta pracoval v římskokatolické farnosti Sedlec, které kostnice patří.
Mysleli si například, že do krypty povede schodiště, ale žádné schody neviděli. I dispozice je jiná, než předpokládali. Pro Koubského bude návštěva krypty zážitkem. "Je to něco, co není zmapované, až teď se to bude moci zdokumentovat. Budu to pak vyprávět návštěvníkům. Určitě to obohatí i turisty," poznamenal.
Poklop do krypty je přímo pod lustrem z kostí. Naposledy byl otevřený roku 1833 a údajně je tu pohřbeno čtrnáct významných měšťanů Kutné Hory. Tehdejší farář v písemnostech soudí, že rakve patří příslušníkům řádu cisterciáků. "Podrobný popis krypty nemáme, ale říkají se různé zvěsti. Například že pod kostnicí vedou chodby nebo že je pod kryptou další patro," podotkl Jiří Arnet z farnosti.
Radar ukázal kovovou skříňku. Nikdo neví, co v ní je
On sám je nyní nejvíc zvědavý na výsledek statického průzkumu, tedy na důvod, proč se kostnice každý rok o něco víc nakloní. Děje se tak zřejmě od 18. století. Pro jiné může být nejzajímavější otevření kovové schránky. Tu už dříve objevil georadar u schodů v kostnici. Nikdo neví, co v ní je.
"Před několika lety se v kostnici propadl kousek podlahy, a tak se prověřovalo podzemí. Poprvé se stanovil rozsah krypty a objevila se dutina," uvedl Aleš Pospíšil z Národního památkového ústavu. "Nečekám, že se v kryptě najde něco rozsáhlého. Jsem ale zvědavý, sama krypta v kostnici je rarita. Že by kostnice měla dvě patra, se moc nevidí," míní Pospíšil.
Pro archeology budou nejzajímavější kosterní pozůstatky, které budou zkoumat. Po zesnulých by tu mohly zbýt cínové tabulky, kam se psala jména a data, nebo prsteny, spony či knoflíky ze šatů. "V kryptě jsem byl jednou, bylo to v sousední katedrále v Sedlci. Odkrývala se asi po sto letech před deseti lety. Byly tam vidět základní patky pilířů kostela a to může být i tady," řekl Pospíšil.
Kryptu má i proslulý kutnohorský chrám sv. Barbory. Je barokní, trojprostorová a vede do ní schodiště. Nikdo se tam však nedostane. Od rekonstrukce trvající do roku 1906 je poklop přikrytý dlažbou.
KOSTNICE V KUTNÉ HOŘEDvoupatrová stavba, jejíž spodní podlaží sloužilo k ukládání kostí exhumovaných ze hřbitova a horní podlaží jako kaple, kde se sloužily mše za zemřelé. Byla byla postavena souběžně s konventním chrámem před rokem 1320. Za husitských válek byla poškozena, horní kapli obnovili v letech 1661, úpravu spodní kostnice a přístavbu předsíně projektoval Jan Blažej Santini po roce 1710. Podle klášterní tradice tu byla kosterní výzdoba dekorativním způsobem upravena už v 16. století. Při přestavbě prostoru nechal Santini instalovat novou výzdobu, která byla v roce 1870 doplněna řezbářem Františkem Rintem o množství detailů složených z kostí, které pokrývaly klenby hlavního prostoru, stály ve výklencích nebo doplňovaly mobiliář. Tehdy kostnice patřila Karlu Schwarzenbergovi, jenž úpravy financoval, a proto byl nad hlavním schodištěm umístěn znak jeho rodu. Zdroj: www.zmizelakutnahora.cz |
