Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praha je díky kubistickým domům unikát, vily na nábřeží oslaví stovku

  20:27aktualizováno  20:27
Praha se jako jedno z mála světových měst může pochlubit hned několika kubistickými stavbami. Dvě vily pod Vyšehradem na Rašínově nábřeží letos oslaví 100 let. Nikde jinde než v Praze a českých zemích kubisté nestavěli v takové míře.

Trojdům od Josefa Chochola stojí na Rašínově nábřeží sto let. Stylově řešené jsou i předzahrádky. | foto:  David Neff, MAFRA

Ačkoliv byl kubismus spíše několikaletým experimentem a do podoby domů se příliš neprosadil, v české metropoli jich můžeme obdivovat několik.

Stačí se podívat za Prašnou bránu či se projet po Rašínově nábřeží a uhnout jen kousek dál do Podskalí. U Vltavy, přímo pod vyšehradským ostrohem, jsou dvě kubistické vily, jež letos slaví 100 let od svého vzniku.

Postavili je v roce 1913 dle návrhu architekta Josefa Chochola. Zářivě bílé průčelí tvořené krystalickými tvary a stylově vyřešenou zahradou nemůže pozorný chodec v Libušině ulici na Výtoni snad přehlédnout. Zde stojí možná nejmalebnější ukázka architektonického kubismu - dvoupatrová vilka s mnoha výraznými okny.

Kubistické stavby

Vyšehrad

Kovařovicova vila, Libušina 3

trojdům, Rašínovo nábřeží 6–10

Hodkův dům, Neklanova 30

dům Jana Bayera, Neklanova 2

dílny Jedličkova ústavu

Nové Město

kandelábr, Jungmannovo náměstí

dům Diamant, Lazarská

Všeobecný penzijní ústav

Další části města

domy Tychonova 4–6, Hradčany

domy v Bílkově ulici, Josefov

dům Polská 56, Vinohrady

dům Husitská 32, Žižkov

Ďáblický hřbitov

Libeňský most

studentská kolej Kolonka, Letná

Schirhallova vila, Radotín

Gočárovy domky v trojské zoo

Jen asi o čtvrt kilometru dál směrem do Podolí je pak druhý Chocholův skvost, trojdům s působivou prolamovanou fasádou.

Dům v Celetné je nejpopulárnější

V nedaleké Neklanově ulici stojí další Chocholova stavba. Tentokrát rohový činžovní dům z roku 1914, považovaný za jeho nejkrásnější dílo. Zaujme zejména netradičním tvarem oken a nápadně ostrým nárožím, do něhož autor vložil lodžie. Takový dům nespatříte v celé Praze ani nikde jinde na světě.

Když se mluví o kubismu jako architektonickém slohu, nesmí pak ve výčtu chybět Dům U Černé Matky Boží v Celetné ulici.

Ani tato stavba z roku 1912 od Josefa Gočára nemá ve světě obdoby. Když vznikala, šlo o velmi sledovaný projekt. Aby také ne, když se stavělo v samém srdci historické Prahy na místě dvou barokních domů.

"Tento projekt se stal důkazem, že kubismu to v sousedství pražského baroka a dalších historických stylů skutečně sluší," řekl historik architektury Zdeněk Lukeš.

A dle zájmu turistů lze soudit, že tomu tak opravdu je. Dům s černou madonou umístěnou v nice nároží nevzbuzuje pozornost jen svým zevnějškem, ale i interiérem. "Populární byla kavárna Grand café Orient, kterou Gočár zařídil kubistickým nábytkem, lustry, tapetami, ba dokonce i věšáky na kabáty," řekl Lukeš.

Ještě nedávno bylo v horních patrech Muzeum českého kubismu, jež nabízelo rozsahem nevelkou, ale svým pojetím a kvalitou vystavených děl mimořádnou expozici. Ta se na konci minulého roku přestěhovala do Veletržního paláce. Nicméně Uměleckoprůmyslové museum (UPM) zde chce ještě před prázdninami zpřístupnit své sbírky z doby kubismu.

Kubismus v architektuře oslovil jen pár umělců

"Máme zásadní sbírky užitého umění a nábytku. Velká studijní expozice nábytku v zámku v Kamenici nad Lipou by měla přejít do Prahy," řekl vedoucí oddělení prezentace sbírek UPM Dušan Seidl.

Fotogalerie

Vraťme se ale zpět k dalším stavbám v ulicích Prahy. Sám Gočár ještě navrhl dva domy v Tychonově ulici na Hradčanech. Zajímavé jsou i takzvané učitelské domy v Bílkově ulici od Otakara Novotného či dům Diamant na rohu Lazarské a Spálené ulice. Zbývajících pár budov již kubismus ukazují spíše jen v detailech než v celkovém výrazu.

Za zmínku však ještě stojí třeba Libeňský most z roku 1928, u něhož zaujmou hlavně zvláštně tvarované pilíře, a kandelábr z umělého kamene zastrčený v rohu Jungmannova náměstí od Emila Králíčka.

Kubismus ve své době oslovil jen pár architektů a jen na pár let kolem roku 1913. Proto jsou výše zmíněné stavby tak unikátní.

"Nová vlna zájmu o poněkud nepraktický a bizarní styl přišla až v šedesátých letech a pak znovu po sametové revoluci. Dnes dokonce inspiruje současné designéry a architekty, jak se můžeme přesvědčit v Karlíně, kde byl nedávno dokončen dům inspirovaný kubismem, a to od mladých Švýcarů ze studia EM2N," dodal architekt Lukeš.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.