Díky spolupráci měst a židovské obce se ze starých synagog stávají centra kultury. Ilustrační snímek

Díky spolupráci měst a židovské obce se ze starých synagog stávají centra kultury. Ilustrační snímek | foto: AP

Ze synagog se stávají centra kultury, spolupracují města i židovská obec

  • 0
Židovská obec i některá středočeská města se v poslední době více věnují opravám zachovaných židovských památek. A z některých synagog se stávají například kulturní a vzdělávací centra. Jedno již funguje v Březnici na Příbramsku, další otevřeli v Brandýse nad Labem.

Na židovském hřbitově v Kolíně stojí několik náhrobků se jménem Löw. Sám legendární pražský rabín, který podle povídek stvořil hliněného obra golema, tam sice neodpočívá, ale hroby tam mají jeho přímí následovníci. Jeden patří synovi Becalelovi, druhý zase synovci a kolínskému rabínu Chajimovi.

To, že spočinuli v Kolíně, jen dokládá význam, jaký město pro Židy mělo. A podobně na tom ještě před několika staletími byla Mladá Boleslav.

Proč se ale Židé zabydleli právě tam? "Souviselo to s tím, že tam vedly významné obchodní cesty z Prahy, a to se týká také Brandýsa nad Labem," vysvětluje historik Židovského muzea v Praze Arno Pařík.

Nejdřív rovnoprávnost, pak holokaust

Původně Židé sídlili jen v královských městech, odkud je ale vyhnali. Usadili se proto v panských a nově založených městech, jako byl právě Kolín. Žádná idyla tam na ně však nečekala. Jako na Starém Městě pražském, i v menších městech vznikaly oddělené uličky a čtvrtě. S ostatními pohromadě bydlet nesměli.

"Plné rovnoprávnosti Židé dosáhli až roku 1867, tehdy začalo přibývat i sňatků a porodů. Koncem století jich ale zase začalo ubývat, protože odcházeli do zahraničí," vysvětluje historik.

Počet Židů v českých zemích tak postupně klesal, ale to nebylo nic ve srovnání s útrapami za nacistické okupace. Podle webu holocaust.cz třeba z Mladé Boleslavi deportovali zhruba tisícovku lidí, domů se jich vrátilo jen čtyřicet osm. A podobně tomu bylo v ostatních větších městech.

Mezi ty, kteří přežili, patří spisovatel Jiří Munk. "My jsme jeli do Terezína v lednu 1943 normálně vlakem. Shromaždiště bylo na mladoboleslavském hradě. Z vlaku mám zážitek, že jsem si i jako dítě všiml, že někteří lidé se nám smějí," vzpomíná muž, kterému bylo jedenáct.

Historik: Cesta je ve spolupráci

Munk pochází z Brandýsa nad Labem, a tak jistě přivítal, když se tento týden ve městě otevřela zrekonstruovaná synagoga. V rámci projektu Deset hvězd v ní stejně jako v Březnici na Příbramsku začalo fungovat židovské kulturní a vzdělávací centrum. Kdo bude mít zájem, dozví se podrobnosti o historii židovství v Čechách.

V Brandýse měli štěstí, řada středočeských synagog totiž už neexistuje. Zatímco nacisté s oblibou synagogy vypalovali, komunisté je nechali chátrat, nebo z nich v lepším případě udělali skladiště. A právě tak tomu bylo i v Brandýse nad Labem, alespoň díky tomu budova zůstala stát.

V Kolíně či v Rakovníku se o synagogy stará město. Ta rakovnická do 50. let minulého století dokonce sloužila jako evangelický kostel. I tam jsou nyní prostory pro koncerty a přednášky.

V Mělníku chystá radnice rekonstrukci židovského hřbitova a výstavbu památníku na místě zbořené synagogy. "Myslím si, že správná cesta je, pokud se město dohodne s židovskou obcí. Najde se tak způsob, který je přijatelný pro židovskou tradici i pro současnost," komentuje to Arno Pařík.