V budově bývalých Elektrických podniků v Praze - Bubenči sídlilo dlouhá léta...

V budově bývalých Elektrických podniků v Praze - Bubenči sídlilo dlouhá léta Kulturní centrum Vltavská. | foto: Radek Cihla, MAFRA

Kulturní centrum Vltavská v Praze 7 končí, nahradí ho kanceláře

  • 3
Kulturní centrum Vltavská v Praze 7 v červnu ukončí svoji činnost. Jeho provoz je příliš nákladný. Radnice chce ale zachovat aktivity pro děti a seniory, přesune je však jinam. Budovu bývalých Elektrických podniků v Bubenské ulici teď čeká oprava, vzniknout by v ní měly kanceláře.

Zastupitelé sedmé městské části na svém posledním jednání odsouhlasili "utlumení činnosti Kulturního centra Vltavská". Důvodem jsou peníze: centrum bylo dlouhodobě ve ztrátě.

"Finanční situace této příspěvkové organizace je dlouhodobě neudržitelná. Provoz KC Vltavská je výrazně ztrátový a vzhledem k rapidnímu nárůstu nákladů na služby a nájem v posledních letech se situace stále zhoršuje," vysvětlil rozhodnutí radní Prahy 7 Jiří Koutský.

Městská část proto teď bude hledat prostory, kam by některé aktivity z centra přestěhovala. Radnice se chce zaměřit na akce pro seniory a děti. Možností by podle radního Koutského mohlo být Bio Oko nebo auly škol v Praze 7.

Budovu Elektrických podniků čekají roky oprav

Objekt, ve kterém původně sídlila společnost Elektrické podniky, teď čeká rozsáhlá rekonstrukce. Velkorysé prostory funkcionalistické budovy ze 30. let zatím architekti upravují jen na papíře. Chtějí zachovat co nejvíc unikátních a ve své době moderních prvků.

V době svého vzniku šlo totiž o jednu z nejmodernějších kancelářských budov v Evropě. Stavěli ji mimo jiné i pomocní dělníci z tehdy chudého Švýcarska. Kvůli své důležitosti ji za druhé světové války natřeli na černo, aby ji piloti bombardérů přehlédli.

"Tento dům je jedinečným důkazem toho, v jakém stadiu vývoje bylo Česko mezi dvěma světovými válkami," říká architekt Marek Tichý, který nyní dokončuje projekt k plánované opravě.

Bohužel při svém dokončení v roce 1935 budova doplatila na těžké časy, ve kterých měla Evropa jiné starosti než obdivovat její nadčasovou krásu. Proto se nedočkala takové pozornosti, jakou by si bezesporu zasloužila. Od suterénu po střechu byla nabitá tehdy moderními technologiemi, které, jak upozorňuje Tichý, vydržely dodnes – tedy téměř 80 let.

Pasáž propojí stanici metra Vltavská a Strossmayerovo náměstí

Nicméně při plánované rekonstrukci ustoupí zařízením, která jsou v 21. století standardem. Budovu vlastní developerská společnost Orco, která ji již za pár měsíců chce změnit na kanceláře pro firmy, jež by mohly spolupracovat s nedalekým sídlem celoevropského navigačního systému Galileo.

"V objektu má kromě toho vzniknout kongresové centrum, výstavní plochy, jídelna a ve sklepích podzemní garáže," naznačuje plány Tichý. Úchvatnou, šest pater vysokou halu chce investor zpřístupnit i lidem zvenčí. To má zajistit pasáž, která propojí stanici metra Vltavská a Strossmayerovo náměstí.

Architekti pak chtějí vrátit domu historickou podobu také tím, že na fasádu instalují textilní markýzy. "Pokud vše půjde podle plánu, začneme stavět na podzim. Nyní jsme těsně před podáním dokumentace k projednání s památkáři," říká Tichý a podotýká, že se úpravy nebudou dělat najednou, ale na etapy.

Hotovo by mohlo být nejdříve za tři roky, ale podle Tichého to může trvat i delší dobu. Od svého vzniku budova sloužila Rozvodným závodům a Dopravnímu podniku. Lidé si do jejích sálů často chodili prohlížet výstavy nejnovějších elektrických spotřebičů, které v té době nepatřily k běžné výbavě domácností.