"Vyhlášení bylo pro Kutnou Horu velmi důležité. Hodnotící zpráva při zápisu charakterizovala město jako nejhůře zachované z těch měst, která byla v roce 1961 vyhlášená jako památková rezervace. To se zdá z dnešního pohledu překvapující," uvedl Aleš Pospíšil z kutnohorského pracoviště Národního památkového ústavu, který připravuje pro významné jubileum program.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ KUTNOHORSKÉ PAMÁTKYChrám sv. Barbory Kostnice |
Nejen památky, ale celé městské jádro bylo tehdy v havarijním stavu. "Způsobilo to především špatné podloží, Kutná Hora je totiž celá poddolovaná," vysvětlil Pospíšil.
V šedesátých a sedmdesátých letech se proto začalo s rozsáhlou sanací podzemí města. Kromě toho bylo opraveno několik samostatných objektů, jako Sankturinovský nebo Knížecí dům, dnešní infocentrum či základní umělecká škola.
"Došlo také k neblahé výstavbě cizineckého hotelu zvaného Mědínek přímo na hlavním náměstí. Po roce 1995, kdy byla rezervace společně s katedrálou v Sedlci zapsána na seznam UNESCO, se začalo s postupnou obnovou nejvýznamnějších pamětihodností," řekl Pospíšil.
Největší proměnu Kutné Hory představují opravené památky, fasády domů i dlažba. Ta se včetně obnovy inženýrských sítí pokládá od roku 2009 za přispění evropských dotací.
"Někde se ruší chodníky a navrací se starší vzhled ulic a náměstí, jinde se naopak chodníky rozšiřují. V období komunismu se asfalt vylil všude, domy byly neopravené, výlohy zatlučené," poznamenala Dagmar Fundová, ředitelka Nadace Kutná Hora – památka UNESCO, která je hlavním organizátorem padesátiletého výročí vyhlášení města za památkovou rezervaci.
Městu pomohlo i zapsání na seznam UNESCO
Od roku 1995 se opravují nejvýznamnější objekty – kaple Božího Těla, chrám sv. Barbory, Jezuitská kolej, kde se otevřela Galerie Středočeského kraje, bývalá mincovna Vlašský dvůr či katedrála v Sedlci. "Tvrdím, že dnešní stavební aktivita na památkách v Kutné Hoře je srovnatelná s dobou před sto lety," řekla Fundová.
"Ten, kdo navštíví Kutnou Horu jednou za čas, si změn všimne víc než místní lidé nebo my, kteří se o obnovu města staráme, protože tady žijeme a máme to každý den na očích. Chtěl bych, aby si lidé uvědomili a připomněli si, co vše se tady za těch padesát let změnilo," podotkl Aleš Pospíšil.
Na každý měsíc je připravený seminář, vrcholem projektu bude výstava na Hrádku. Doprovodnou akcí bude výukový program, který jednoduchou a srozumitelnou formou na příkladu Kutné Hory vysvětlí základní pojmy – co je kulturní památka nebo národní kulturní památka, ze kterých se památková rezervace skládá, či kudy vedou její hranice.
Kutnohorská památková rezervace se rozkládá na ploše jedenašedesáti hektarů. Patří do ní 316 kulturních památek a dvě národní kulturní památky. Jsou to nejen objekty, které navštěvují turisté, ale i měšťanské domy, kašny nebo sochy.
