Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé se mohou podívat do míst, kde bylo vystaveno mrtvé tělo Gottwalda

  18:42aktualizováno  18:42
V Národním památníku na Vítkově se o víkendu otevře expozice nazvaná Laboratoř moci. Zájemce zavede do autentických podzemních prostor vybudovaných v roce 1953 jako zázemí pro péči o mumifikované tělo komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Návštěvníkům má přiblížit atmosféru 50. let.

Expozice připomíná období po Gottwaldově smrti, komunistickou propagandu a proměnu Památníku osvobození na proletářský Pantheon a mauzoleum. Ústředním momentem je scéna připomínající posmrtnou manipulaci s Gottwaldovým tělem. Fotografie a hesla podtrhují atmosféru padesátých let.

"Tato dobová rekonstrukce upozorňuje na zneužití památníku komunistickou propagandou, přibližuje osobu prvního 'dělnického' prezidenta a kult osobnosti, který vyústil ve vybudování mauzolea," řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Součástí expozice je i strojovna a další části zázemí, ve kterém o mumifikované tělo pečovali.

Fotogalerie

"Bylo to pro české prostředí pitoreskní, barbarské a zvrácené, zcela to popíralo naše kulturní zvyky. Byl to doklad tuhého stalinismu, který u nás vládl," vypráví historik Ivan Malý, který se v Národním muzeu specializuje na novodobé dějiny a je spoluautorem nové expozice.

"Chceme návštěvníkům odhalit skrytá místa památníku, kde se balzamovalo tělo Klementa Gottwalda. Jen o tomto víkendu se mohou lidé seznámit s takzvanou balzamovací knihou a činností speciálního Útvaru pro zabezpečení těla a mauzolea soudruha Klementa Gottwalda," zve k návštěvě muzea jeho mluvčí Ivana Havlíková.

Útvar čítal tehdy téměř stovku zaměstnanců: od náčelníka mauzolea a jeho zástupce přes strážní jednotku, techniky, laborantky, elektrikáře, velitele směn po uklízečky první kategorie, které uklízely hlavní části mauzolea, a druhé kategorie, které se staraly o zbytek.

Chtěli jsme, aby výstava byla emotivní, říká její spoluautor

Muzeum představí i soubor přístrojů, kterými byly prostory mauzolea vybaveny. A na lékařském vozíku, přikryté bílou plachtou, bude ležet i připravené "tělo". "Chceme všemi možnými detaily lidem přiblížit hrůzu tohoto místa a celé doby. Má to být výstava emotivní a expresivní," líčí Malý.

Laboratoř moci

V rámci programu s názvem I zlo může mít pozlátko budou během víkendu připraveny speciální prohlídkové trasy. Pouze 25. a 26. února budou vystaveny záznamy z balzamovací knihy. Návštěvníci poznají činnost někdejšího Útvaru pro zabezpečení těla a mauzolea Klementa Gottwalda, uvidí fotografie přístrojů i původní vybavení. Od 27. února do 2. března se uskuteční program pro školy, který doplní projekce filmů s tématikou lidských práv.

Zázemí mauzolea tvořily laboratoř, místnost pro lékaře a sestry, řídící centrum, sklad a strojovna. Výstavba byla dokončena v říjnu 1953. Mumifikaci Gottwaldova těla provedli sovětští odborníci, v roce 1955 převzali péči o tělo i technické zázemí českoslovenští lékaři a odborníci.

Národní muzeum památník na Vítkově rehabilitovalo, vrátilo mu původní účel symbolu demokratické republiky a v roce 2009 v něm vybudovalo expozici Křižovatky české a československé státnosti.

"Dokončení stálé expozice je dalším projektem, který připomíná i méně šťastná období naší historie. Nově otevřená část ukazuje zneužití tohoto místa. Je mementem a varováním, jak může být demokracie křehká, jak snadno mohou lidé přijít o svou svobodu," uvedl Lukeš.

Autoři: ,




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kdo koho školil? Podle magistrátu řidič Porsche hasiče nevybržďoval
Magistrát rozhodl, že řidič porsche hasiče nevybrzdil. Jen je omezil v jízdě

Magistrát dal za pravdu řidiči modrého porsche, který v polovině května podle policie v Praze vybržďoval hasiče. Řidič s rozhodnutím policie nesouhlasil a...  celý článek

Takto vypadal výstup z aplikace "Spojař" pro hasiče při zásahu u požáru kamionu...
K hořícímu kamionu s melouny jeli hasiči protisměrem, zrychlil je tablet

Cenné minuty ušetřili ve středu hasiči díky informacím v tabletu na cestě k hořícímu maďarskému kamionu s melouny na D1. Z displeje vyčetli, že mohou při...  celý článek

Nádražní budova koněspřežky z roku 1830. Lesní správa Lány budovu nechala...
Koněspřežka se „hadila“ z Prahy do křivoklátských lesů. Tam došly peníze

Staré nádražní budovy, v lesích ukryté mostky a náspy. Jen to zbylo z úzkorozchodné koněspřežní dráhy, která v 19. století vedla z Prahy do Lán a dál do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.