Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Komunisti zavraždili Horákovou před 65 lety. Lidé vzpomínali na Pankráci

  17:25aktualizováno  17:25
Památku Milady Horákové na místě její popravy ve věznici na pražské Pankráci si v sobotu připomněli účastníci vzpomínkové akce. Od smrti Horákové, která byla jedinou ženou z popravených politických vězňů, uplynulo 65 let. Přesné místo jejího popraviště bylo neznámé až do roku 1992.

Lidé si připomněli památku oběti politických procesů Milady Horákové ve věznici na pražské Pankráci (27. června 2015). | foto: ČTK

Kromě politiků se piety zúčastnily desítky bývalých politických vězňů, z nichž někteří byli vězněni i na Pankráci.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán ve svém projevu Horákovou charakterizoval slovy „tiché hrdinství a klidná neústupnost“. Připomněl, že i dnes by lidé měli dbát na to, aby před zlem neuhýbali.

„Byli bychom spíš Urválky nebo Miladami Horákovými? Nevystaven podobné zkoušce, nedokážu odpovědět,“ řekl Pelikán a připomněl tak i Josefa Urválka, komunistického prokurátora, který Horákovou poslal na smrt.

Fotogalerie

Aleš Kýr z Akademie Vojenské služby připomněl, že o přesném místě popraviště za starou vězeňskou nemocnicí se nevědělo až do roku 1992. Do roku 1954 tam bylo podle dostupných údajů popraveno 214 lidí. Zachoval se i kus původní šibenice, který je uložen v památníku uvnitř věznice.

Dopoledne si lidé Horákovou a další oběti komunistického režimu připomínali také u památníku na Újezdě. Už v pátek byly pietní vzpomínky u jejího symbolického hrobu na Vyšehradě, na Ďáblickém hřbitově a u pomníku v ulici Milady Horákové.

Právničku a národně socialistickou poslankyni Miladu Horákovou oběsili za špionáž a velezradu v roce 1950 na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu. Společně s ní bylo souzeno dalších 12 lidí, kteří údajně tvořili špionské centrum.

Milada Horáková se účastnila protinacistického odboje za druhé světové války. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. „Nebála se říct, co si myslí. Patřila k vůdčím osobnostem národních socialistů a byla výraznou političkou své doby,“ charakterizoval ji historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Fresenius Medical Care - DS, s.r.o.
Lékař/lékařka - Nefrolog

Fresenius Medical Care - DS, s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.