Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stopy po uhlí z Kladna nezmizely ani 10 let od posledního vyfárání

  7:00aktualizováno  7:00
Lidé v Kladně se v sobotu mohli dozvědět zajímavosti z historie těžby uhlí ve městě. U příležitosti desetiletého výročí od ukončení těžby tu občanské sdružení Halda pořádalo komentovanou procházku městem. Právě v létě roku 2002 totiž horníci vyvezli z kladenského dolu Schoeller poslední vozík uhlí.

Lidé v Kladně si mohli s průvodcem prohlédnout místa, kde se dřív těžilo uhlí. Jedinou dochovanou důlní budovou ve městě je důl Engerth. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Zájemci si prošli Kladno s průvodcem Jiřím Suchomelem. Ten lidem na devítikilometrové trase popisoval, jak v době těžby město vypadalo a kde jsou ještě vidět pozůstatky důlní činnosti.

Zajímavostí je například městská čtvrť Bresson postavená na místě stejnojmenného dolu zasypaného v roce 1905. Zdejší domy se dnes mírně propadají, stavby to ale vážněji neohrožuje.

Nápis a znak na štítu budovy u bývalého dolu Engerth.

Nápis a znak na štítu budovy u bývalého dolu Engerth.

Účastníci prohlídky mohli vidět i jedinou dochovanou důlní budovu v Kladně, kterou je důl Engerth. Důl se začal hloubit v roce 1868, první vozíky s uhlím odtud horníci vyvezli o pět let později.

Nebýt uhlí a oceli, nebylo by podle ředitele kladenského muzea Zdeňka Kuchyňky Kladno statutárním městem. Právě rozmach těžby uhlí a výroba oceli během druhé poloviny 19. století udělaly z větší vesnice o 1 395 obyvatelích město s více než 15 tisíci občany.

"Původně patřilo Kladno pod okres Smíchov, teprve v roce 1893 se z něj stalo město okresní," upozornil Kuchyňka.

Kladenské doly fungovaly 150 let

První písemná zpráva o zdejší těžbě pochází z roku 1463, kdy se uhlí těžilo u Malých Přílep. V 16. století se dolovalo na Buštěhradském panství a na Slánsku. Zmínky o prvním skutečném dolu na Kladensku jsou z roku 1720, kdy se těžilo v okolí Otvovic.

Zlom nastal v roce 1848, kdy několik průmyslníků založilo Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Podnikatele zaujal významný nález uhlí u Dříně. Ten přilákal i tisíce lidí, kteří se sem začali stěhovat. "V roce 1843 čítalo Kladno 165 domů, v roce 1880 to bylo již 1 184 domů. Ještě víc se rozrostly okolní obce," popsal Kuchyňka.

Během dalších sto padesáti let firma několikrát změnila název i majitele. V osmdesátých letech 20. století zaměstnávala dvacet tisíc lidí v železárnách a dalších deset tisíc v dolech. "Podle odhadu zásob mělo dolování uhlí skončit mezi roky 2010 a 2015," uvedl Kuchyňka.

Po revoluci dal ale stát přednost těžbě na Ostravsku. Uzavření dolů urychlil podle Kuchyňky výbuch metanu v dole Schoeller. V roce 2001 tu zahynulo několik horníků.

Staří horníci na byty od Bakaly nemají

V současnosti jsou doly střediskem státního podniku Palivový kombinát Ústí a pod názvem Kladenské doly sídlí právě v areálu bývalého dolu Schoeller v Libušíně. "Zahlazujeme následky hornické činnosti a rekultivujeme odvaly po hlubinné těžbě," vysvětlil vedoucí střediska Vladimír Polívka, který v dolech pracoval 30 let.

V posledních letech se zvedl zájem o bývalé horníky především v souvislosti s jejich byty. Několik tisíc "hornických" bytů totiž zprivatizoval podnikatel Zdeněk Bakala. "Starým lidem pak nabídl byt k odkoupení za více než dva miliony. Někteří se kvůli tomu museli vystěhovat, protože na koupi bytu neměli peníze," zlobí se Kuchyňka.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.