Zájemci si prošli Kladno s průvodcem Jiřím Suchomelem. Ten lidem na devítikilometrové trase popisoval, jak v době těžby město vypadalo a kde jsou ještě vidět pozůstatky důlní činnosti.
Zajímavostí je například městská čtvrť Bresson postavená na místě stejnojmenného dolu zasypaného v roce 1905. Zdejší domy se dnes mírně propadají, stavby to ale vážněji neohrožuje.
Nápis a znak na štítu budovy u bývalého dolu Engerth.
Účastníci prohlídky mohli vidět i jedinou dochovanou důlní budovu v Kladně, kterou je důl Engerth. Důl se začal hloubit v roce 1868, první vozíky s uhlím odtud horníci vyvezli o pět let později.
Nebýt uhlí a oceli, nebylo by podle ředitele kladenského muzea Zdeňka Kuchyňky Kladno statutárním městem. Právě rozmach těžby uhlí a výroba oceli během druhé poloviny 19. století udělaly z větší vesnice o 1 395 obyvatelích město s více než 15 tisíci občany.
"Původně patřilo Kladno pod okres Smíchov, teprve v roce 1893 se z něj stalo město okresní," upozornil Kuchyňka.
Kladenské doly fungovaly 150 let
První písemná zpráva o zdejší těžbě pochází z roku 1463, kdy se uhlí těžilo u Malých Přílep. V 16. století se dolovalo na Buštěhradském panství a na Slánsku. Zmínky o prvním skutečném dolu na Kladensku jsou z roku 1720, kdy se těžilo v okolí Otvovic.
Zlom nastal v roce 1848, kdy několik průmyslníků založilo Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Podnikatele zaujal významný nález uhlí u Dříně. Ten přilákal i tisíce lidí, kteří se sem začali stěhovat. "V roce 1843 čítalo Kladno 165 domů, v roce 1880 to bylo již 1 184 domů. Ještě víc se rozrostly okolní obce," popsal Kuchyňka.
Během dalších sto padesáti let firma několikrát změnila název i majitele. V osmdesátých letech 20. století zaměstnávala dvacet tisíc lidí v železárnách a dalších deset tisíc v dolech. "Podle odhadu zásob mělo dolování uhlí skončit mezi roky 2010 a 2015," uvedl Kuchyňka.
Po revoluci dal ale stát přednost těžbě na Ostravsku. Uzavření dolů urychlil podle Kuchyňky výbuch metanu v dole Schoeller. V roce 2001 tu zahynulo několik horníků.
Staří horníci na byty od Bakaly nemají
V současnosti jsou doly střediskem státního podniku Palivový kombinát Ústí a pod názvem Kladenské doly sídlí právě v areálu bývalého dolu Schoeller v Libušíně. "Zahlazujeme následky hornické činnosti a rekultivujeme odvaly po hlubinné těžbě," vysvětlil vedoucí střediska Vladimír Polívka, který v dolech pracoval 30 let.
V posledních letech se zvedl zájem o bývalé horníky především v souvislosti s jejich byty. Několik tisíc "hornických" bytů totiž zprivatizoval podnikatel Zdeněk Bakala. "Starým lidem pak nabídl byt k odkoupení za více než dva miliony. Někteří se kvůli tomu museli vystěhovat, protože na koupi bytu neměli peníze," zlobí se Kuchyňka.
