Stříhání v Klubovně
|
Do dejvické Klubovny jsem se vydal s odhodláním, že se nechám ostříhat od nadšenců, kteří se jako kadeřníci neživí. Matěj Pospíšil pracuje jako grafik, Johana Střížková fotí a Terezu Havlínkovou můžete slyšet v rádiu.
Vždy se sejdou kolem 17. hodiny a vlasy upravují až do půlnoci. Za večer ve třech stihnou kolem padesáti lidí.
Johanu a Matěje, který zde se stříháním kamarádů začal, potkávám na zahrádce ještě před Klubovnou. Donedávna stříhali jen oni dva. „Pošlu vás k Tereze, ta stříhá líp,“ říká mi Matěj, když se přesouváme dovnitř.
V sále už posedává několik lidí čekajících, až na ně přijde řada. Pořadí se určuje pomocí lístků. Zmíněná Tereza už je v zápřahu s nůžkami a hřebenem v ruce. Když přijdu na řadu a ptá se mě, jak to bude, odpovídám: „Nechám to na vás.“
Moje prořídlé kouty bude nutné zakrýt, takže nahoře se rozhodně nic zkracovat nebude. Po stranách a vzadu však vytváří Tereza stylový letní účes. Volnou ruku jí nechávají příchozí často.
„Někdy lidi donesou fotku a chtějí ostříhat podle někoho. Většinou jim musím vysvětlit, že nebudou vypadat jako Brad Pitt. Každý člověk má jinou hlavu, tvář a ne všem sluší to samé,“ usmívá se Tereza.
Návraty kvůli ceně a přístupu
Ta má i jednu ulítlejší historku, kdy si musela poradit s dívkou s dlouhými růžovými vlasy. „Polovinu hlavy ale měla vyholenou. To byla velká výzva. Pak jsem ji ale potkala ve městě a pozdravily jsme se,“ dodává příležitostná kadeřnice.
Na pódiu září světla a je tam pořádný hic. Kdyby se ztlumila, nebylo by zase na práci vidět. Já jsem s výsledkem spokojený a Tereza se jde občerstvit a provětrat ven.
Tam čekají Kristýna s Jitkou, které se tu nechávají stříhat pravidelně. A proč se vrací? „Kvůli ceně a přátelskému přístupu. Je to takové neformální. Navíc jsou fakt dobří,“ shodují se.
