Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přestěhování památníku sametové revoluce vadí některým pamětníkům

  11:00aktualizováno  11:00
Přesun pamětní desky sametové revoluce z podloubí Kaňkova paláce na jeho průčelí vadí některým pamětníkům. O přesunu se vyjadřují jako o neúctě nebo nešťastném rozhodnutí. Pamětní deska na novém místě bude odhalena 16. listopadu.

Pamětní deska sametové revoluce v Kaňkově paláci na Národní třídě bude přesunuta z podloubí domu na jeho průčelí (24.8.2016) | foto: Česká advokátní komora

„Doufám, že v tom není nějaký symbol, který naznačuje, že si tyto události už připomínat nemáme. Památník považuji za důležité místo, které vždy sloužilo zastavení, meditaci, ztišení. Teď bude deska na ulici, kde jezdí tramvaje,“ řekl Jan Gregar, jeden z koordinátorů letošních oslav 17. listopadu.

„Považuji to za velmi nešťastné a symbol toho, jak privátní ekonomické zájmy válcují společnost a ztrácí se hodnoty, které nás spojují a díky kterým jsme schopni zachovat se v zájmu celku,“ řekl.

Fotogalerie

Podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě bylo svědkem brutálního násilí policie vůči demonstrantům v listopadu roku 1989, a od té doby tam lidé chodí zapalovat svíčky a položit květiny.

Česká advokátní komora (ČAK), které dům patří, se ale letos rozhodla podloubí uzavřít a desku přestěhovat na průčelí Kaňkova paláce. Důvodem jsou podle ČAK obavy z požáru od svíček (psali jsme zde).

„Je to naprosto neadekvátní, nehorázné, symbolika místa se nedá přenést někam jinam,“ komentuje to historik a účastník tehdejšího střetu s komunistickou policií Pavel Žáček. „To místo znamená obnovu demokracie a svobody v naší zemi,“ doplnil.

V podloubí se odehrál největší masakr

Právě podloubí totiž bylo místem, kde se odehrál největší masakr. Příslušníci tehdejšího pohotovostního pluku v něm vytvořili uličku a bili lidi hlava nehlava.

„Skoro bych řekl, že to odpovídá trendům, které bagatelizují všechno podstatné z naší historie, a nahrává lidem, kteří nenávidí listopad 1989. Je to jediný bod z druhé poloviny 20. století, na který se můžeme odkazovat, který je novým začátkem,“ uvedl k přestěhování památníku Žáček.

Další z tehdejších studentů, kteří po zásahu na Národní stáli u zrodu stávky a revoluce, dlouholetý poslanec Marek Benda z ODS, si ale myslí, že pro uctění památky 17. listopadu bude venkovní prostor vhodnější.

„Národní bývá celá uzavřená a nejednou v minulých letech jsem vevnitř zažil takový nával, že hrozilo zranění lidí i vzplanutí květin právě od svíček. Takže já se spíše těším,“ sdělil.

Podloubí nahradilo obchody

Majitel domu se podle svých vyjádření rozhodl památkově chráněný objekt uvést do původního stavu z doby baroka. „V roce 1953 prošlo přízemí zásadní proměnou, kdy byly zrušeny obchody do ulice a místo nich bylo proraženo loubí,“ řekla Andrea Holasová z Národního památkového ústavu.

„Po restitucích a návratu domu do majetku České advokátní komory obec nezajistila zřízení věcného břemene - aby podloubí zůstalo veřejnou komunikací, podloubí tedy patří ČAK a ta se o podloubí musí starat,“ uvedla Holasová.

Mluvčí komory Iva Chaloupková již dříve uvedla, že situace u pamětní desky byla už neudržitelná.

Kvůli svíčkám podle ní hrozil požár a byla ohrožována bezpečnost lidí. Památkáři podle ní navrhli úpravy, které mají paláci vrátit původní vzhled. Uměle vytvořený průchod podle ní požadovali památkáři z obou stran uzavřít.

Holasová takové tvrzení ale odmítla. „NPÚ pouze akceptoval požadavek ČAK na uzavření podloubí,“ uvedla.

Komora s rekonstrukcí zrušila v domě restauraci, v přízemí vznikne recepce a výstavní prostor. Ve velkých výkladech do ulice mají být trvale umístěny velkoformátové fotografie připomínající události listopadu 1989.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.