Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V českém Grand Canyonu točili Američané a český Joe pil Kolaloku

Seriál   19:00aktualizováno  19:00
Mezi Mořinou a Bubovicemi na Berounsku se nachází kus velké Ameriky. Jedná se o jeden z řady lomů se stejným názvem, který posloužil jako kulisa nejen pro Limonádového Joa, ale také americkému filmu s Vinem Dieslem. A s trochou nadsázky by se mu dalo říkat český Grand Canyon. Vstup na toto filmové místo je však omezen.

Karel Fiala ve své nejslavnější roli Limonádového Joea | foto: Archiv MF DNES

Nedaleko Karlštejna se nachází místo, které také láká tuzemské i zahraniční turisty a stejně jako hrad nad Berounkou vytvořilo filmové kulisy pro nejeden snímek. Na cestě mezi Mořinou a Bubovicemi leží soustava opuštěných vápencových lomů, kterým se podle názvu nedaleké samoty začalo přezdívat Amerika.

Milovníci kinematografie vědí, že filmaři z celého světa využívají především ten nazvaný Velká Amerika. Vznikl tam třeba německo-italský koprodukční film Zlatokopové z Arkansasu a hollywoodský štáb v těchto místech točil Babylon A. D. s ústřední postavou v podání Vina Diesela.

Filmová místa

Filmová místa

Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy.

Jenže pro Čechy je hvězda české Ameriky jasná a bez problémů zastiňuje i mnohem mladší hollywoodské trháky.

Divoký západ.

Milovník Kolaloky.

Tušíte? Jistě. Westernová parodie o abstinujícím kovboji s neomylnou muškou – Limonádový Joe aneb Koňská opera. Lom se nedlouho po svém uzavření v roce 1963 proměnil v prostředí prérií Divokého západu a režisér Oldřich Lipský obsadil Karla Fialu do jeho životní role.

Kovboj v sukních

„Bylo to moc zajímavé. Z lomu Amerika byl vůbec první záběr, kdy se dívám do dálky s pravou rukou nad očima, do toho údolí. Bylo to velmi působivé,“ vzpomíná Karel Fiala. „Dostali jsme se tam přes tunel, pak se tam udělaly různé stezky a pamatuju si, že jsem jednou jel místo Květy Fialové, protože se bála po jedné takové úzké stezce jet. Oblékli mě do jejích šatů a dělal jsem jí dubléra. To byla obrovská legrace,“ dodává představitel Limonádového Joea, jenž na začátku srpna oslaví jedenadevadesáté narozeniny.

Fotogalerie

Azurově modrá hladina jezírka, které vzniklo zatopením nejnižších pater těžebních štol, byla svědkem rozpravy víly hrané Libuší Šafránkovou se svým otcem v Kachyňově adaptaci známé Andersenovy pohádky Malá mořská víla.

A oblíbená česká herečka se na dně Velké Ameriky objevila také jako Micimutr ve stejnojmenné pohádce režiséra Víta Karase.

„Velká Amerika pro mě byla první a jediná možnost. Jasný favorit. Stěžejní pro mne byl samotný genius loci. Má to vodní hladinu a jeskyni, kde mohl v naší pohádce žít drak. Je to malé, sevřené a zároveň přehledné, navíc blízko Prahy,“ vysvětluje Vít Karas. „Nebylo třeba hledat někde jinde a myslím si, že bychom takové místo nikde v Čechách stejně nenašli,“ pochvaluje si scenerii lomu režisér.

Ani to ale není všechno. Výčet filmů, jejichž štáby do Ameriky zamířily, je delší. Pokračovat by se dalo třeba Cestou na jihozápad nebo Akumulátorem 1.

Mobilem do filmu

Prostředí, kde se film Limonádový Joe i další snímky natáčely, v roce 2013 inspirovalo studenty při tvorbě projektu ke zatraktivnění oblasti v rámci soutěže na mezinárodní konferenci marketingu a propagace v cestovním ruchu. Navrhli využití aplikace pro chytré mobilní telefony, jejímž prostřednictvím by se každý dozvěděl, jak se přímo na místo dostat. V okolí by podle nich byla zřízena tematická trasa s několika zastávkami, z nichž by každá připomínala známé hlášky z tohoto filmu a prostřednictvím QR kódu odkazovala na filmové ukázky, které byly natáčeny přímo na daném místě. Poslední zastávkou okruhu by pak byla tematická restaurace ve westernovém stylu s názvem Salloon. Projekt se ale nikdy neuskutečnil.

Možná to je proto, že vstup na dno dolu je přísně zakázán. Oficiálně. I přes cedule hrozící pokutou ve výši 15 tisíc korun je totiž mnoho lidí, kteří v teplých letních dnech západním svahem slézají na dno propasti, aby se zchladili v ledové vodě. Beztrestně se mohli do Velké Ameriky dostat přihlášení závodníci běžeckého seriálu Běhej lesy, který se v okolí Karlštejna konal v polovině června.

„Skutečnost, že nedaleko leží tak zajímavá přírodní scenerie, přináší obci větší počet lidí, kteří k nám přijedou, a to vítají majitelé okolních prodejen s občerstvením a restaurací. Pro obecní úřad ale fakt, že lomy Amerika leží v našem katastru, velkým přínosem není, protože tam občas někdo spadne a občas tam někomu zmizí auto. Většího počtu turistů si totiž pochopitelně všímají i lumpové, kteří jim auta a také kola kradou,“ říká starosta Mořiny Vojtěch Štička s tím, že obec s lomem nic v plánu nemá, neboť správcem území je společnost Lomy Mořina.

Kde straší Hagen

O lomech Velké a Malé Ameriky si trampové již od 50. let vyprávějí hororové historky. Podle nich se v tamních štolách zjevuje vraždící duch mrtvého německého vojáka Hanse Hagena.

Ten se prý ke konci druhé světové války opozdil při ústupu své armády a musel se schovat před přicházejícími spojeneckými vojsky právě v lomu nedaleko Mořiny. Štoly spojující kamenolomy se pak staly jeho domovem i vězením.

Podle jiné verze byl Hagen Němec z antifašistického odboje, který v dolech pracoval a zešílel po jednom ze závalů. Opuštěný lom ale není jen domovem filmových legend a duchařských příběhů. Především přes tři kilometry dlouhý systém podzemních chodeb se postupem času stal evropsky významným zimovištěm netopýrů. Z jedenácti sledovaných druhů patří mezi nejpočetnější netopýr velký a černý.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.