Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Lustr z lidských kostí převezli k rekonstrukci. Po 150 letech

  12:00aktualizováno  12:00
Lustr tvořený tisícovkou lidských kostí v sedlecké kostnici je v havarijním stavu. Ve čtvrtek byl proto převezen k zrestaurování, zpátky bude asi v říjnu. V kostnici tak lustr chybí poprvé po 150 letech. Rekonstrukce čeká také zbytek kosterní výzdoby kostnice.

Takový pohled se návštěvníkům sedleckého kostela Všech svatých s kostnicí naskytl naposledy před sto padesáti lety. Stav zdejšího kosterního lustru je tak kritický, že musel být kompletně demontován, a kostnice tak bude několik měsíců bez své dominanty. Torzo lustru vynesli restaurátoři ze hřbitovní kaple ve čtvrtek večer.

Fotogalerie

„Je problém s celkovou konstrukcí, jak s dřevěným materiálem, tak s kovovým. V interiéru kaple je nadměrná vlhkost a to s sebou přináší problémy s korozí kovových a degradací dřevěných materiálů,“ popsal příčinu havarijního stavu lustru restaurátor Tomáš Král.

Z konstrukce se nyní odstrojí všechny zbylé kosti a demontuje se jejich kování. Teprve pak začne renovace jednotlivých částí, tedy nejen kostí, ale také dřeva a kovu.

„Lustr měl na sobě ještě osm ramen plných ověsů z kostí, ta jsme demontovali jako první kvůli odlehčení minulý týden. Potom následovala demontáž samotného lutru, to trvalo asi týden,“ dodal restaurátor.

Kostnický lustr je sestaven asi z tisícovky lidských kostí, pravděpodobně se jedná o pozůstatky z dob husitských válek. „Nejsou to ale všechny lidské kosti. Převažují lebky, kostrče, levá a pravá pánev, obratle, ale holenní kosti tady také jsou,“ popsal Král.

Během renovace také existuje reálné riziko, že restaurátoři už nebudou moci některé kosti znovu použít, pro tento případ proto mají připraveny náhradní lidské kosti z kostnice v Malíně. Na dotaz, zda při manipulaci s těmito kosterními ostatky hrozí zdravotní riziko, Král odpověděl, že je naprosto minimální. „Hrozí spíš problém s plísněmi,“ uzavřel.

Pryč půjdou všechny kosti

Není to ale jenom lustr, který nyní kostnici na několik měsíců opouští, kompletní renovace se chystá také u zbytku kosterní výzdoby kutnohorské kostnice. Letos se to ještě nestihne, ale v další etapě oprav kostnického hřbitovního kostela, ve které se počítá i s vnitřním odvodněním stavby, bude rozebrání stávající kosterní výzdoby nutné, včetně pilířů a závěsných konstrukcí.

„Letos se soustředíme na exteriérové odvodnění stavby, proběhne přitom také archeologický výzkum,“ přiblížil záměry archeologů na sedleckém hřbitově archeolog Filip Velímský a dodal, že velká část kosterních ostatků je zničená a archeologové si nyní ujasňují, jak je vlastně budou rekonstruovat.

„Probíhá jejich mechanické očištění, provádí se lázeň z vápenného mléka, aby se zpevnila jejich struktura,“ nastínil možnosti Velímský a dodal, že dokumentace je samozřejmou částí procesu.

Kolik kostí je vlastně celkem v sedlecké kostnici, je těžké určit, podle Velímského to nikdo neví. „Kronikářské odhady ze středověku hovoří o tisících pohřbených. My jsme si dělali zkušební výpočty na metru krychlovém a vychází nám, že tady leží kolem 450 tisíc kostí,“ uvedl archeolog.

V rámci budoucí rekonstrukce kosterních ostatků v kostnici také proběhne antropologický výzkum, vědci chtějí nastalé situace využít ke stanovení přesného počtu použitých kosterních ostatků. Budou se zároveň snažit dohledat stopy nemocí nebo zranění, jež vyčtou z renovovaných kostí.

Oprava kostnice pokračuje

Vědci však nesledují pouze stav kostí, v současné době probíhá i oprava samotného kostela. Jižní terasa je téměř před dokončením, poté bude poprvé umožněno na ni vstoupit také běžným návštěvníkům.

„Terasa je zajímavá. Podařilo se doložit, že pod mladšími, barokními zásypy se nachází původní gotické klenby, jež ukazují, jakým způsobem byla stavba zbudována,“ vysvětluje Velímský, co nového se od listopadu v rámci oprav objevilo.

„V celém středoevropském prostoru je tato stavba unikátní, nemá analogii. Koneckonců fungovala na pohřebišti, které v rámci tehdejších Čech bylo vedle Prahy asi druhé největší. Četnost pohřbů dosahovala řádu několika desítek tisíc,“ doplnil Velímský.

Archeologové tak jako loni mají i letos možnost zkoumat právě přímo pohřebiště, i když jen malými sondami.

„Hroby jsou tady uložené poměrně mělko, v obvodu stavby jsou v hloubce půl metru. Evidujeme dvě etáže, klasické vrcholně středověké pohřebiště, kde nebožtíci leží v úrovních nad sebou. Část pohřebiště byla odtěžena, takže evidujeme jen ty nejspodnější vrstvy,“ říká.

Kromě pohřebiště pracovníci z Archeologického ústavu dokumentovali i pozůstatky stavebních destrukcí po vpádu husitských vojsk. Podle Velímského mají pěknou kolekci gotických kamenných článků z původního objektu sedleckého karneru. Ty vědcům umožňují rekonstruovat původní podobu stavby. „Pro nás je to situace mimořádně zajímavá,“ uzavřel Velímský.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.