Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražští radní zvažují vytvořit z magistrály bulvár se stromy a méně pruhy

  18:00aktualizováno  18:00
Silnici rozdělující hlavní město by část radních chtěla osázet stromy, přetnout přechody a zúžit ji o jeden jízdní pruh. Nápad na polidštění magistrály naráží na odpor nejen u koaličních partnerů, ale také dopravních odborníků.

Pražská magistrála | foto:  Petr Topič, MAFRA

Pražské vedení zvažuje, že ze Severojižní magistrály, která již od sedmdesátých let neprodyšně přetíná město na dvě části, vytvoří městský bulvár.

Nápad to ostatně není nový. Nejrůznější pražští politici mluví o humanizaci magistrály více než deset let. V úterý však mají radní projednat podobu konkrétních opatření, jež by měla tuto komunikaci polidštit. Dokument, který budou schvalovat, připravil Institut plánování a rozvoje (IPR) a redakce MF DNES ho má k dispozici.

„Neříkáme, že z magistrály uděláme bulvár příští týden nebo za rok. Jde o vizi, která by se měla stát podkladem pro další konkrétní kroky,“ popisuje účel dokumentu náměstek Petr Dolínek (ČSSD).

Pokud však bude tato vize schválena ve stávající podobě, čekají magistrálu velké změny. Místy až čtyřproudá třída by se podle návrhu zúžila na tři pruhy v každém směru. Jeden z nich by navíc sloužil jen pro hromadnou dopravu a taxi, ostatní řidiči by ho mohli využít pouze při odbočování.

„Hlavním cílem je opět propojit dvě části města, které jsou touto dopravní tepnou rozděleny,“ říká náměstek. Na všech křižovatkách by proto vznikly přechody pro chodce a u nich nezbytné semafory. Nově by po magistrále cestovali také cyklisté, v celé její délce by pro ně totiž přibyly vyhrazené pruhy. Stávající povrch komunikace by byl vyměněn za protihlukový asfalt a nově by magistrálu lemovala i stromořadí a lavičky. Obnovou by prošly také okolní parky a náměstí.

Koalice se neshodla

Vize však zatím naráží na odpor koaličních partnerů, konkrétně hnutí ANO. „Pod zlidštěním magistrály si představujeme její úpravu tak, aby odpovídala jedenadvacátému století. Počínaje tichým asfaltem přes zeleň po úpravu jejího okolí. To, co se ale v materiálu navrhuje, již není zlidštění, ale zablokování magistrály,“ říká zastupitel Patrik Nacher (ANO).

Hnutí nejvíce vadí instalace přechodů a semaforů, snížení počtu jízdních pruhů a rušení mimoúrovňových křižovatek. Všechna tato opatření podle Nachera povedou k vážným dopravním komplikacím. „To ztíží život nejen řidičům, ale i těm, kteří kolem magistrály bydlí,“ dodává. Rozsáhlejší omezení dopravy podle něj není možné, dokud nebude dostavěn Městský a Pražský okruh, jejichž dokončení se stále odkládá.

Severojižní magistrála

  • Magistrála není nijak přesně vymezena, ale obvykle se o ní mluví jako o komunikacích, které propojují Proseckou radiálu na severu a Chodovskou radiálu na jihu města.
  • Do provozu byla uváděna po etapách. První úsek od Nuselského mostu až do Rumunské ulice se otevřel v roce 1973. Poslední (most Barikádníků) v roce 1980.
  • Denně po magistrále projede až sto tisíc vozidel.

S tím souhlasí i oslovení dopravní odborníci. „S většinou navrhovaných opatření se dokážu ztotožnit. Nejdříve ale musí být vybudována nabídka kapacitních komunikací. Bez nich bychom se pouštěli do rizika,“ říká profesor František Lehovec z ČVUT. Podle něj navíc dokument nezmiňuje negativní důsledky, jež by opatření mohla způsobit. „Ty přitom není dnes již vůbec obtížné namodelovat,“ dodává.

Stejného názoru je i Petr Vomáčka z Ústředního automotoklubu. Opatření by podle něj zahltila nejen magistrálu a její okolí, ale i Jižní spojku, Barrandovský most, Dobříšskou a řadu dalších ulic. „Absolutně pak nechápu, který expert mohl doporučit zrušení mimoúrovňového křížení. To je zcela proti zásadám bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,“ dodává.

Dolínek se však brání tím, že magistrála s dostavbou okruhů příliš nesouvisí, protože neslouží primárně pro tranzitní dopravu. „Až sedmdesát procent přepravy na magistrále vzniká nebo končí v jejím okolí,“ říká. Jen malá část řidičů podle něj projede magistrálu od začátku až do konce. Není tak prý nutné její přeměnu na městský bulvár přímo vázat na dostavění okruhů.

Dědictví minulého režimu

Náměstek se příliš neobává ani větších kolon. „Nejde o počet pruhů, ale o uspořádání dopravy. Nové semafory a přechody přesunou kolony pouze dál z centra města,“ říká a připomíná, že i po tak významných komunikacích, jako je Evropská nebo Strakonická, se jezdí pouze ve dvou pruzích. Pokud jde o rušení mimoúrovňových křižovatek, bude podle Dolínka třeba každou z nich posuzovat zvlášť podle toho, jakou mají plnit funkci.

Předkládaný dokument podporuje i Trojkoalice. „Pražskou památkovou rezervaci nemá protínat dálnice, kterou lidé nemohou přejít z jedné strany na druhou,“ říká náměstkyně Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). Současnou podobu magistrály podle svých slov považuje za neblahé dědictví bolševického plánovaní a je prý třeba ji nějakým způsobem zcivilizovat.

„Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že to je možné, aniž by doprava nebo město kolabovaly,“ myslí si náměstkyně. Naději vkládá například do pruhu pro autobusy, který podle ní řadu řidičů přesvědčí, aby nechali vůz u chodníku. Hnutí ANO se však zdá v otázce magistrály neoblomné. „Doufáme, že koaliční partneři budou naše požadavky respektovat a oddělí zlidštění magistrály od opatření, která způsobí její zablokování, a návrh přepracují,“ dodává Nacher.

Podle Kolínské bude třeba najít s ANO kompromis. V radě se tak materiál prý pouze představí a hnutí dostane měsíc na to, aby připravilo jeho úpravy tak, aby se s ním mohlo ztotožnit. „V koaliční dohodě je ale jasně uvedeno, že opatření pro zklidnění magistrály zavedeme,“ připomněla náměstkyně.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.