Malé děti vysokoškolaček tu nenajdete, říká pěstounka

Přijmout dítě z dětského domova do pěstounské péče je záslužné. Ale jsou i případy, kdy chce pěstoun dítě vrátit. Důvodů pro to bývá mnoho. "Nereálná očekávání, střet reality s představami. Mnohem vážnější poruchy chování dítěte než bylo pěstounům přiznáno. Závažnější postižení než dětský domov uváděl nebo nízká stabilita rodiny," vyjmenovává propagátorka pěstounské péče Dagmar Zezulová.

Nejznámější pěstounka

• Lékařka a zřejmě nejznámější pěstounka v České republice se narodila v roce 1964 v Brně.
• Vystudovala lékařskou fakultu Masarykovy univerzity.
• V současné době pracuje jako primářka na Oddělení zobrazovacích metod ve svitavské nemocnici.
• V roce 2006 společným nákladem Sdružení pěstounských rodin v Brně a nadačního fondu Rozum a Cit vyšla její knížka o zkušenostech s pěstounskou péčí s názvem Domov je místo, odkud tě nevyhodí.
• S manželem vychovávají šest dětí, z toho čtyři v pěstounské péči.
• Děti jsou ve věku od čtrnácti do jednadvaceti  let, nejmladší dcera je vysoce funkční autistka.

Jaké pro i proti by měli znát ti rodiče, kteří by se chtěli stát pěstouny?
Pro jsou, že péče o děti bez domova je smysluplná činnost, která všem stranám hodně dává. A proti, jestliže se nechám pohltit problémy a nenechám si dostatek prostoru pro sebe sama, nemám šanci to zvládnout.

Je těžké dnes získat dítě do pěstounské péče?
Z hlediska dítěte je velmi těžké získat pěstounskou rodinu. Drtivá většina žadatelů má zkreslené představy a z toho plynoucí požadavky na dítě, které by chtěli přijmout do rodiny. Z hlediska žadatelů je důležité, jaké mají představy, jestli jsou reálné. Malé bílé zdravé děti vysokoškolských studentek se v dětských domovech prostě nenacházejí. V neposlední řadě také záleží na angažovanosti osob, které v průběhu schvalování potkají. Pokud jsou žadatelé realisté a pokud dítě zastupují osoby, kterým skutečně záleží na jejich osudu, měl by být systém dostatečně pružný. Ne vždy to tak je. Stále přetrvává přesvědčení některých kompetentních osob, že ústavní výchova je bezpečné řešení.

Mohou dítě získat i registrovaní partneři?
Požádat o svěření dítěte do pěstounské péče může kterákoliv dospělá osoba žijící na území našeho státu, bez ohledu na pohlaví, vyznání či sexuální orientaci. Každý žadatel však prochází prověřováním, a na základě toho je buď jako vhodný pěstoun schválen a zařazen do registru nebo je jeho žádost zamítnuta.

Vy sama máte šest dětí, z toho čtyři v pěstounské péči. Nežárlí ty vlastní?
Ne, nemají důvod. Spíše je to naopak.

Je nějaký limit, kolik dětí může rodina přijmout?
Legislativně dosud ne. Osobnostně samozřejmě ano, to je individuální. Jsou rodiny, kde žije spokojeně deset dětí, a jsou rodiny, kde dvě děti jsou maximum, aby rodina plnila svoji funkci.

Jsou pěstounské příspěvky dostatečné, nebo je to bída jako s těmi důchody?
Záleží na tom, jaké má dítě potřeby. Velké množství dětí v pěstounských rodinách má zdravotní a vývojové potíže, které péči prodražují. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte je dostačující, pokud má rodina ještě jiné příjmy na úhradu nákladů na bydlení. Co se týká odměny pěstouna, chtěla bych zdůraznit, že odměna pěstouna ve zvláštních případech, která je posuzována jako plat, nenáleží osobám výdělečně činným.

Jak se změní vztah pěstoun – dítě po dosažení plnoletosti dítěte?Pěstounská péče dosažením plnoletosti dítěte zaniká. Pokud se dítě po dosažení plnoletosti není schopno samo živit, třeba se připravuje na povolání, je příspěvek na úhradu jeho potřeb poskytován přímo jemu. Po citové stránce se samozřejmě nemění nic. Ačkoliv některé děti propadají panice, že teď už budou jenom "na obtíž", všichni pěstouni, které znám, mají k dětem vztah, který se dosažením zletilosti nemění.

Za pár let dětské domovy skončí a děti půjdou k pěstounům. Jak to hodnotíte?
Zatím není co hodnotit. Pokud se podaří nastavit systém tak, aby děti nemusely do ústavů ze socioekonomických důvodů, a pokud budou ty ostatní mít šanci na novou rodinu bez zbytečných let strávených v ústavní výchově, bude to prima.