Eliška Kaplický se stále snaží prosadit realizaci manželova návrhu.

Eliška Kaplický se stále snaží prosadit realizaci manželova návrhu. | foto: MF DNES

Manželův blob ke světové architektuře patří, tvrdí Eliška Kaplický

  • 14
Eliška Kaplický, manželka před třemi lety zesnulého architekta Jana Kaplického se stále nevzdává naděje, že jeho návrh, původně určený pro budovu Národní knihovny, bude jednoho dne v Praze stát. I když účelu, pro který byla navržena, nejspíš nikdy sloužit nebude, měla by podle ní plnit funkci, která bude tohoto projektu hodna.

Eliška Kaplický, která s médii zejména kvůli časové vytíženosti příliš nekomunikuje, v rozhovoru pro MF DNES uvedla, že si je jistá, že návrh jejího manžela ke světové architektuře dál patří.

Kaplického dílo před lety rozdělilo celou českou společnost. Odvážné, futuristické, ale podle mnohých i neurvalé a zpupné. Organická budova, již národ okamžitě překřtil na blob či chobotnici, rozčeřila jinak celkem poklidné vody pražské architektury.

Kromě části veřejnosti tehdy Kaplického návrh Národní knihovny odmítli i pražští politici. Současný primátor Prahy Bohuslav Svoboda by ale rád odvážný projekt znovu probudil k životu. Knihovna v něm už sice nebude, ale hledá se jiné využití.

Eliška Kaplický, která vlastní autorská práva k návrhu, rozhodně stojí o to, aby se blob postavil, ovšem za podmínky, že jeho funkce bude mít kulturní charakter. "Hlavně musí mít využití, které je hodno tohoto projektu a obráceně," vysvětluje.

Pokud jde ale o uvažovanou změnu umístění Kaplického "chobotnice", která byla původně koncipována pro Letnou, kde by stála na místě bývalého Stalinova pomníku, má Eliška Kaplický dost jednoznačný názor: "Návrh je koncipován pro toto místo, ta symbolika futuristického výhledu na nejkrásnější místo na světě, na historické centrum Prahy, to se nedá asi jen tak nahradit."

Moderní architektura se městu vyplatí, říká studie

Primátor Svoboda si navíc nedávno nechal zpracovat studii, která podporuje myšlenku odvážné stavby z ekonomického hlediska - tedy jejího přínosu pro město. Podle analýzy se městu moderní stavba neobyčejně vyplatí. A pro blob hovoří i mnoho příkladů z Evropy.

"I konzervativní příklady ze zahraničí dokazují, že blob či jiná podobná stavba je výhodná pro městskou kasu a rozvoj celé řady služeb," vysvětluje primátor, který už v předvolební kampani moderní stavby v Praze podporoval.

Model projektu Národní knihovny od Jana Kaplického

Petr Cibulka z Informačního institutu, který studii pro magistrát zpracoval, mluví třeba o stavbě Guggenheimova muzea ve španělském Bilbau. "Turisticky nepříliš zajímavé město díky této futuristické stavbě zaznamenalo mezi návštěvníky ohromný úspěch a vložené investice se vrátily do dvou let," popisuje Cibulka.

Ale v Evropě je i řada dalších příkladů, kdy se stavba budovy světového formátu městům vyplatila. "Centrum Pompidou v Paříži, římské MAXXI muzeum či obchodní dům Selfridges v Birminghamu," vyjmenovává Cibulka. Poslední jmenovaný projekt je právě od Jana Kaplického a jeho ateliéru Future Systems.

Budoucnost letenské "chobotnice" je i tak nadále nejistá. Už jen kvůli tomu, že v ní knihovna nejspíše nebude. Informační institut třeba navrhuje muzeum československé fotografie, vdova po Kaplickém Eliška by v ní zase ráda viděla třeba galerii.