Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Architekti o „maršmelounu“: Opravdu hrozné. Ne, ať to rychle postaví

  18:00aktualizováno  18:00
iDNES.cz se zeptal předních architektů, zda podle nich chystaný bytový dům „maršmeloun“ uškodí historickému srdci Prahy. Jestli úřady stavbu s okny uspořádanými do „smajlíků“ na Starém Městě povolí, není ovšem jasné ani po 17 letech od prvních plánů.

Vizualizace šestipodlažního bytového domu, který má vyrůst v sousedství Anežského kláštera u Dvořákova nábřeží. | foto: Franek architects

Josef Pleskot, AP Atelier
Autor průchodu valem Prašného mostu na Pražském hradě a revitalizace Dolní oblasti Vítkovic
Jen ať se to rychle postaví! To je hlavní, co bych k tomu řekl. Je to dům, který se může a nemusí líbit, ale každopádně nikomu neubližuje a neškodí. Žádnou škodu tam nepáchá, nechci dalekosáhle teoretizovat o kvalitě projektu, ale dělal ho výborný architekt a tudíž nemám tendenci o něm pochybovat. Nevyčnívá, nepřekáží a během tří měsíců po dokončení si na něj lidé zvyknou. Určitě nezničí architektonický ráz Starého Města, jak tvrdí někteří.

Radek Vopalecký, Vision Architecture
Spoluautor společenského centra Uffo v Trutnově
Vadí mi, že evokuje obličeje. Vždy, když stavby evokují něco jiného, třeba jídlo nebo zvíře, je to proti zásadním architektonickým principům. Moderní věci do historie patří, ale musí být dělané s citem. Někdo je skutečně umí citlivě zakomponovat, vytvoří novotvar, ale nenapadne vás, že je to pěst na oko. Podmínkou jsou vhodný materiál a barvy.

V jaké fázi je nyní povolování stavby?

Závazná stanoviska vydaná v uplynulých letech k záměru různými památkovými institucemi zkoumá památková inspekce ministerstva kultury už od července (psali jsme o tom zde). Zda chybovaly, rozhodne v nejbližších dvou týdnech.

„Důvodem prodlevy je kromě jiného i skutečnost, že ze strany některých dotčených osob byly vzneseny námitky podjatosti pracovníků ministerstva, ve věci musel na základě doporučení své rozkladové komise rozhodovat ministr,“ objasnila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková bez dalších podrobností.

Aktivistům i lidem žijícím v okolí kláštera vadí, že některá povolení byla vydána před lety pro dům, který měl vypadat jinak, než jak ho nyní hnědý, šedý a béžový ukazují vizualizace. V září pražský magistrát zatím nepravomocně zrušil územní rozhodnutí vydané magistrátním odborem výstavby loni v dubnu (více zde). Shledal, že v dokumentaci tehdy chyběly informace.

Investor postup považuje za skandální a odvolal se na ministerstvo pro místní rozvoj. Magistrátní nyní čeká, jak se k věci ministerstvo vyjádří.

Spory o platnost územního rozhodnutí způsobují problém i se stavebním povolením z letošního června. Tento dokument je totiž obecně možné vydat jen s již platným územním rozhodnutím. „Všichni jsou teď ve fázi čekání,“ dodala mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková. I proti stavebnímu povolení se zvedla krátce po vydání vlna nevole, odvolalo se proti němu 9 subjektů.

Libí se mi třeba Nová scéna Národního divadla, na kterou všichni nadávají. Jde o minimalismus v neutrální barvě dohněda, hodně skla - tohle mi přijde naprosto v pořádku.

Eva Jiřičná, AI - Design
Světově uznávaná architektka, autorka Kongresového centra Zlín či Oranžerie na Pražském hradě
Je to jakýsi hon na čarodějnice, tohle není normální. Otřáslo se mnou, že to trvá 17 let. Nevěřím, že se za tu dobu nemohlo najít řešení, které by prošlo všemi úrovněmi povolování, že dobrý architekt jako tento nebyl schopen přesvědčit publikum, že tam dům má svoji funkci a patří tam. Nevidím v tom nic tak provokativního, aby to sklidilo takhle obrovskou diskusi. Nedomnívám se, že se tenhle projekt snaží křičet do světa. Z normální lidské diskuse vždy musí vzejít něco, co je akceptovatelné.

Po roce 1989, když jsem mohla konečně zase začít jezdit z Británie do Čech, se zvedla vlna odporu proti Tančícímu domu. Ptali se mě na něj všichni. Teď tam stojí, nikdo si jej nevšímá, a přitom znamenal daleko větší zásah do estetiky Prahy než fasáda tohoto domu.

Domnívám se, že v památkové zóně mohou být i současné budovy. Nová architektura se vždy nějak začlenila, nyní máme možnosti, že začlenění bude citlivější, než měla například generace mezi dvěma světovými válkami. Všechno přece nemusí mít sedlovou střechu jako v době, kdy šlo především o účelné odvodňování. Teď díky technologiím nemáme problém dobře odvodňovat jakýkoli tvar střechy.

Zdeněk Jiran, Jiran a partner architekti
Spoluautor Stone Gallery v Průhonicích či polyfunkčního areálu Reitknechtka
Stavba je bláznivá a opravdu hrozná, přitom je autorem zkušený architekt. Možná je v tom trochu touha investora udělat si tímto způsobem propagaci a pak snáze prodat, když sahá po podobně kontroverzních řešeních. Jakákoli, i negativní publicita, je reklamou. V závěru pak stejně převáží to pozitivní, je to pouze o tom, do jaké míry jste momentálně konzervativní vnímat nové nebo nečekané.

Fotogalerie

Stavba by mohla být promyšlenější, lépe reagovat na okolí. Možná kdyby upravili omítku a okna, tohle zkrátka není v kontextu s tím místem, dům má vlastní měřítko, divný rytmus, poměry oken jsou zvláštní a provokativní. Různě po světě, třeba nedaleko ve Vídni, je spousta provokativních věcí, ale tohle je ničím nezajímavá banální bytovka.

Karolína Reslerová, Free architects
Rekonstrukce zámku Loučeň, rekonstrukce interiérů v pořadu Jak se staví sen
Je potřeba nezaměňovat jednoduchost s hloupostí, hravost s infantilitou a aroganci s právem na vlastní názor. Nevidím do majetkoprávního a ekonomického pozadí stavby ani do nepořádku při průběhu řízení. Projekt musí přinést zisk a legislativa je složitá, to je běžné. Ale právě v této lokalitě by měla vzniknout citlivá, zajímavá, moderní stavba s architekturou odpovídající mimořádné kvalitě prostředí. Novostavba bytovky na Petrském náměstí je jedním ze skvělých příkladů, že i v Praze jsme toho schopni.

Petr Vágner, AI - Design
Spolupracuje s Evou Jiřičnou
Nejde o nic, co by křičelo a co by mělo vyvolávat paniku, jakou teď vyvolává. Dle mého si i nejužší centrum Prahy zaslouží novostavby a nemyslím si, že by tento objekt prostředí historické zástavby poškodil, ba naopak. Nejsem zastáncem přílišného konzervatismu, přístupu, kdy se raději nestaví nic. Stavbu neshledávám jako zásadně narušující, budova je projev architekta, který jí dal tvář, jsou tam splněny výškové a objemové parametry, respektuje současný názor, má svůj výraz, i barvy jsou zvolené tak, aby do prostředí zapadly.

Poškodila by stavba „maršmelounu“ historickou zástavbu Starého Města?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 15. října 2015. Anketa je uzavřena.

NE 2288
ANO 2105






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.