Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fotbalová legenda Josef Masopust se stal čestným občanem Prahy

  13:17aktualizováno  13:17
Hlavní město má dalšího čestného občana, stal se jím fotbalista Josef Masopust. Přestože se jeden z nejlepších fotbalistů české historie v Praze nenarodil, žije tu již šedesát let. Čestné občanství mu předal primátor Bohuslav Svoboda.

Bývalý fotbalista Josef Masopust | foto:  Michal Sváček, MAFRA

"Strašně si toho vážím a považuji si, že jsem Pražák, protože to byl můj sen už odmalička. Vzhlížel jsem k Praze už za války jako vesnický kluk ze severu Čech, a věděl jsem, že pokud se do ní chci někdy dostat, musím hrát dobře fotbal. Že budu dělat všechno pro to, abych se do Prahy dostal. A žiju zde už 60 let," řekl Josef Masopust.

Josef Masopust

Odhalení sochy Josefa Masopusta v parku na Julisce.

Narodil se 9. února 1931 v obci Střimice. Masopust byl střední záložník a v letech 1950 až 1952 hrál za Vodotechnu Teplice, od roku 1952 do roku 1968 za Duklu Praha a v letech 1968 až 1970 za KVV Molenbeek. V reprezentaci odehrál 63 utkání a dal deset gólů. V roce 1962 se stal nejlepším fotbalistou Evropy a má stříbrnou medaili z MS v roce 1962 a bronzovou z ME v roce 1960.

Čestné občanství předal v pátek Josefu Masopustovi v Brožíkově sále Staroměstské radnice primátor Bohuslav Svoboda.

"Je mi ctí, že mohu i já osobně složit hold skvělému sportovci, který nejen, že dosáhl vynikajících výsledků a stal se vzorem pro několik generací fotbalistů, ale úspěšně reprezentoval město, jehož jméno nosil na dresu," řekl Svoboda.

Držitel Zlatého míče z roku 1962 pro nejlepšího fotbalistu Evropy, hrál šestnáct let za Duklu Praha. Hlavní město již v minulosti Masopusta za úspěšnou sportovní reprezentaci ocenilo, když v roce  2001 dostal stříbrnou medaili.

Udělené ceny nejsou jediným, čím se Masopust zapsal do historie Prahy. Má totiž v Dejvicích u stadionu Dukly Praha také svou sochu (o odhalení sochy čtěte zde).

Mezi vyznamenanými byli v minulosti například první český prezident Václav Havel, zachránce židovských dětí Nicolas Winton, Milada Horáková, ale i Ruska Larisa Bogorazovová, která v roce 1968 protestovala v Moskvě proti okupaci Československa.

Čestnými občany Prahy se kromě Havla stali i prezident Edvard Beneš, kterému bylo za komunismu občanství několikrát odejmuto a zase vráceno. Po roce 1990 bylo odebráno Klementu Gottwaldovi a Gustávu Husákovi.

Autoři: ,




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Areál Kofoly v Mnichově Hradišti čekají úpravy. Firma musí snížit hluk, jinak...
Kofola může i přes hluk dál vyrábět, obyvatelé trpí a chystají žalobu

Továrna na výrobu limonád Kofola může dál fungovat v plném provozu, přestože porušuje noční hlukové limity. Firma dostala povolení na pokračování výroby po...  celý článek

Takto vypadal výstup z aplikace "Spojař" pro hasiče při zásahu u požáru kamionu...
K hořícímu kamionu s melouny jeli hasiči protisměrem, zrychlil je tablet

Cenné minuty ušetřili ve středu hasiči díky informacím v tabletu na cestě k hořícímu maďarskému kamionu s melouny na D1. Z displeje vyčetli, že mohou při...  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.