Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mělník žaluje ministerstvo zemědělství, chce lepší ochranu před povodní

  16:15aktualizováno  16:15
Mělník žaluje ministerstvo zemědělství kvůli ochraně před povodní. V prosinci ministerstvo potvrdilo rozhodnutí, že se zádržný prostor Orlické přehrady zvětší na 93 milionů metrů krychlových, což se Mělníku a dalším obcím nezdá dostatečné. Chtějí navýšení až na 120 milionů metrů krychlových.

Mělnický chrám sv. Petra a Pavla | foto:  Dan Materna, MAFRA

Podle původního rozhodnutí ministerstva klesne hladina v přehradě
o 1,3 metru, což by mělo představovat ochranu před dvacetiletou vodou. Mělník, Kralupy nad Vltavou a další obce ale požadují snížení hladiny
o 1,5 metru.

„Je to společný zájem všech obcí na Vltavě,“ uvedl starosta Mělníka Ctirad Mikeš z hnutí Mé město. Podle něj se má protipovodňové opatření řešit už před Prahou na Vltavské kaskádě.

Ministerstvo zemědělství oponuje s tím, že by výraznější zvýšení zádržného prostoru ovlivnilo další funkce přehrady.

„Jakékoliv další významné navýšení retenční kapacity na Vltavské kaskádě by výrazně narušilo některou z dalších funkcí, které kaskáda plní, například zásobní funkce, hydroenergetická funkce,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

Zároveň je podle něj tak zachována velmi důležitá funkce Vltavské kaskády zajišťovat zásobní prostor v období sucha a při překonávání jeho dopadů.

Podle starosty Ctirada Mikeše je v současné době klimatických změn a velkých výkyvů potřeba preferovat dvě funkce přehrad, a to jejich zádržnou funkci a ochranu před povodní. Naopak rekreační funkce a výroba elektřiny by neměly být prioritou.

Mikeš uvedl, že povodeň v roce 2013 byla především povodní Berounky a Sázavy, kde nejsou možnosti zadržení toku a zpomalení vody. To mohou preventivně zajistit přehrady.

„Všechny kulminace se sešly v jednom momentu,“ doplnil starosta. Zvýšení retenčního prostoru by podle Mikeše chránilo i Prahu.

Povodí zjišťuje, jaký si může dovolit průtok

Povodí Vltavy si nyní nechává vypracovat ještě další studii o zvýšení tzv. neškodného průtoku. Zjišťuje tak možnosti, jak velký by mohl být průtok pod Vltavskou kaskádou, aniž by došlo k ohrožení majetků a životů.

Díky většímu průtoku by se totiž začal plnit ochranný (retenční) prostor v Orlické přehradě později a celá Vltavská kaskáda by mohla snížit velikost povodňové vlny.

Poslední velké záplavy postihly Česko v červnu 2013. Mají na svědomí
15 životů. V celé republice zasáhly přes 1 200 obcí, evakuováno bylo přes
26 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc v Ústeckém kraji.

Celkové škody převýšily 15,3 miliardy korun, což je však méně než čtvrtina škod, které způsobila povodeň v roce 2002. Změna manipulačního řádu Orlické přehrady vychází i z jejich vyhodnocení.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.