Meteorologická observatoř Českého hydrometeorologického ústavu vyrostla na jihu města v letech 1973 až 1979 podle návrhu architekta Karla Hubáčka, autora vysílače na Ještědu, který v Praze postavil třeba vodárenskou věž na Dívčích hradech, kterou jsme již navštívili (rozhlédněte se zde).
Stavba upoutá vysokou železobetonovou věží s nezvykle tvarovanou hranatou nástavbou z neomítaného zdiva. Vžilo se pro ni označení libušská observatoř, stejně jako přilehlé Sídliště Libuš ale nikdy na libušském katastru nestála. Nachází se v Kamýku, nejmladším pražském katastrálním území, které vzniklo koncem 80. let spojením částí Lhotky a Modřan.
Kupole na vrcholu věže, zvaná radom (vzniklo spojením slov „radar dome“), je už jen připomínkou doby, kdy ukrývala meteorologický radar. Mezi lety 1979 a 2000 sloužil k měření oblačnosti a sledování srážek. Později ale začaly signálu zaclánět vysoké panelové domy na blízkém sídlišti, od roku 2000 jej tak nahradil nový radar v Brdech.
Aby mikrovlny radaru prošly kupolí, je vyrobená z laminátu a umělých hmot. Stěny jsou poměrně silné, ale zároveň lehké a pevné. Všechny zprávy o naměřených hodnotách se až do začátku 90. let zapisovaly ručně.
Pražské rozhledyMéně obvyklé pohledy na město a jeho okolí |
„Pozorovatel sledoval obrazovku, na které radar vykresloval světlá místa s hustou oblačností. Tyto obrazce pracovník musel přemalovat na prosvětlenou šablonu, ze které se obraz překreslil na papírový formulář,“ popsal Pavel Žárský, technik aerologického oddělení ČHMÚ.
Radar nicméně dokázal už tehdy zpracovat nejenom plošné zobrazení oblačnosti, ale také vertikální řezy mraků, ze kterých bylo možné vyčíst množství srážek.
Dnes už na věži radar není, kupole skrývá vysílač, který zajišťuje spojení pracoviště libušské observatoře se čtyři kilometry vzdáleným ústředím Českého hydrometeorologického ústavu v Komořanech. Další vybavení tu mají mobilní operátoři.
Veřejnosti věž přístupná není, malou skupinku návštěvníků tu ale meteorologové čas od času po individuální domluvě provedou.
