Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobré kuchařky do škol nechtějí. Musí vařit moderně i dietně za bídné platy

  0:10aktualizováno  0:10
Pětasedmdesát korun na hodinu a odpovědnost za zdraví třeba i stovek dětí. Plat a povinnosti školních kuchařek k sobě nepasují, proto je v Praze často problém sehnat za ty zkušené adekvátní náhradu. Na kvalitu školní stravy a její dietní varianty jsou přitom kladeny stále vyšší nároky.

Ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Danuše Jirasová pracuje jako vedoucí školní kuchyně v pražské mateřské škole šestnáct let.

„Za posledních devět let jsem sháněla kuchařku třikrát a vždy to byl velký problém. Uchazečky středního věku práce neuživí, často musí shánět ještě vedlejší pracovní poměr, a mladá děvčata po vyučení ani nenastoupí, když se dozvědí, jakou mají zodpovědnost a jaký plat,“ popsala svou zkušenost.

Zaměstnance shání hlavně prostřednictvím inzerátů. „Jednou sice projevilo zájem o volné místo kolem 50 lidí, ale jen pár z nich bylo vyučených a dokonce se hlásilo pár zájemkyň s částečným invalidním důchodem, přitom jde o těžkou fyzickou práci. Ani příchozí z úřadu práce nemají ponětí, co pozice obnáší. Přicházejí například s představou, že dětem uvaří z receptů svojí babičky,“ přiblížila.

Jirasová problém vidí především v tom, že hlavní kuchařka, která musí nejen dobře uvařit, ale i přebrat metráky zboží od dodavatelů a znát veškeré hygienické předpisy a vyhlášky, bere 75 korun hrubého na hodinu (tedy přibližně 12,5 tisíce hrubého měsíčně), pomocná pak ještě méně, takřka srovnatelně s uklízečkou.

Co zjistila pražská referentka pro školní stravování

Během září a října 2015 rozeslala na všechny školy a školská zařízení zřizované pražským magistrátem dotazník. Měl za cíl zmapovat například poměr žáků/studentů a strávníků na jednotlivých školách, poměr jídelen, které poskytují dietní stravování, počet strávníků požadujících dietní stravu a podobně. Data mají pomoci dalšímu rozvoji a zlepšování školního stravování:

Vyplynulo z nich například, že:

  • Počet strávníků je nejvyšší v mateřských školách a nejnižší ve vyšších ročnících středních škol.
  • Podle průzkumů v anonymních dotaznících přibližně 10 procent dětí nejí ryby, luštěniny ani polévky. Málo dětí má rádo zeleninu.
  • Školní stravování odpovídá trendům zdravé výživy a v mnoha případech i obohacuje stereotypní jídelníček v českých rodinách. Z obecného hlediska je strava ve školní jídelně to nejzdravější, co většina dětí za celý den zkonzumuje.
  • Jedním z problémů, které vyplynuly ze sběru dat na jednotlivých školách, je i nedostatek sofistikovaných informací o aktuálních novinkách v oblasti školního stravování. Z tohoto důvodu budou během ledna a února 2016 probíhat odborné semináře pro vedoucí školních jídelen jednotlivých městských částí, na květen plánuje magistrát pracovní workshopy s ukázkami moderních receptur.

„Sice se občas zvedají platové tarify, ale víc peněz do rozpočtu škola nedostane, takže se zvedne základní plat a sníží nenárokové složky platu, proto se ve výsledku nic nemění,“ vysvětlila potíž Jirasová.

Povinně vařit dietářům? Školy mají obavy

Paradoxem je, že tlak na kvalitu jídla, odbornost kuchařek i celkovou úroveň školního stravování se stále zvyšuje.

Na podnět ministerstva školství pražský magistrát od loňského září zřídil pozici referentky školního stravování, jejímž úkolem je mimo jiné pořádat semináře a zajišťovat tak přísun aktuálních informací ředitelům škol a vedoucím jídelen.

V uplynulých čtyřech měsících měla za úkol zjistit prostřednictvím dotazníků, v čem především mají pražské školní jídelny ve svém fungování mezery.

„Za největší problém v oblasti školního stravování považujeme právě nedostatek kvalitního personálu. Dále absenci sofistikovaných informací a naopak nadbytek dezinformací. Ne vše ale může odstranit zřizovatel - zde máme na mysli především odpovídající platové ohodnocení kvalifikovaných zaměstnanců školních kuchyní,“ reagoval radní pro oblast školství Petr Dolínek.

Ožehavým tématem je zavádění dietního stravování do škol. Mnoho jídelen malým strávníkům se speciálními dietami vychází vstříc, ať už přípravou upravených pokrmů či možností přinést si vhodnou stravu z domu. Toho, že jim budou muset třeba už příští rok vařit povinně, se právě kvůli nedostatku personálu či omezené velikosti pracovních či skladovacích prostor obávají.

„Je známo, že v populaci stoupá procento alergií na potraviny a látky v nich obsažené. To je nutné zohlednit i v oblasti školního stravování, a proto také probíhají semináře k implementaci dietního stravování ve školních jídelnách. Školní stravování s tímto segmentem služby počítá a stejně jako s každou novinkou se s ním postupně vypořádá,“ podotkl Dolínek.

Na květen plánuje workshopy s ukázkami moderních receptur pro vedoucí školních jídelen. „Zatím jsme nevybrali konkrétní lektory, ale oslovíme skutečné odborníky na témata, jimž se workshopy budou věnovat,“ dodal.

Praha se letos také zapojila do pilotního programu projektu ministerstva práce a sociálních věcí, jenž řeší otázku obědů pro děti z chudých rodin.

Novinka má vylepšit přesun peněz školám

Zlepšování platů učitelů i dalších pracovníků škol je součástí strategie ministerstva školství do roku 2020. Loni v listopadu dostali přidáno dle tabulek o tři procenta, díky čemuž si kuchařky polepšily zhruba o tři stovky.

„Trend bude pokračovat i v letošním roce. Ministryně si je vědoma dlouhodobého podfinancování v tomto resortu a nadále je její prioritou stav zlepšovat. Z celkové částky poputuje 1,9 miliardy na platy pedagogů a půl miliardy pak na platy nepedagogických pracovníků,“ informoval mluvčí ministerstva Antonín Zelenka.

Nově by se také mohl částečně změnit systém přesunu peněz ze státního rozpočtu, přesněji rozpočtu ministerstva, do rozpočtů krajů a dále jednotlivých škol a školských zařízení. „Změny by měly nastartovat další navýšení mezd pro nepedagogické pracovníky,“ podotkl mluvčí.

Danuše Jirasová vidí možnosti zlepšení nejen ve zvýšení platu kuchařek o podstatnou část, ale například i zavedení rekvalifikačních kurzů na úřadech práce. „Kvalifikované kuchařky odcházejí do důchodu a nové kvalitní nejsou k sehnání,“ upozorňuje.

Úroveň českého školního stravování jinak hodnotí jako velmi dobrou. „V okolních zemích nám ji závidějí, i když je samozřejmě stále co zlepšovat. Zavádí se nové technologie, potraviny, ale pokud chceme následovat tyto trendy, musíme mít dostatek schopných lidí, kteří mají o svou práci zájem.“

I Dolínek považuje systém školního stravování v Česku za unikátní. Podobný podle něj nemá s výjimkou Slovenska žádný z evropských států.

„Nikde jinde se tak důsledně nehlídají výživové normy, pestrost stravy, spotřební koš a nezávadnost potravin jako ve školních jídelnách. V poslední době jsme si zvykli předávat větší část odpovědnosti za výchovu dětí včetně zdravých stravovacích návyků na školu, jídelnu, družinu a podobně. Je však nutné, aby rodiče učili děti tyto návyky akceptovat,“ uzavřel.

Podívejte se, jak se připravuje nejlepší školní oběd (srpen 2015):

Témata: Praha, Praha-město, Dieta


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.