Obecní dům v Praze slaví 100 let unikátní výstavou

Secesní klenot pražské architektury se před sto lety začal naplno otevírat veřejnosti. V té době zde vystavovali především čeští umělci, kteří dnes patří ke špičce našeho umění. Do Obecního domu se tak nyní v rámci výstavy 1912 vrátila díla Jana Zrzavého, Emila Filly, Otta Gutfreunda, Alfonse Muchy a řady dalších umělců, kteří zde vystavovali právě před sto lety.

Píše se rok 1912, a i když od prvního kola architektonické soutěže uběhlo již celých devět let a původní náklady na stavbu se z tehdejších tři milionů vyšplhaly na šest (nepřipomíná vám to něco?), začínají se v Obecním domě pořádat první výstavy. Svá díla zde vystavují jak ti konzervativnější umělci, tak představitelé pozdního expresionismu či kubismu.

Umělecký chaos v Obecním domě

Hned první výstava konaná v Obecním domě na počátku roku 1912 uváděla recenzenty v rozpaky, škála vystavujících autorů byla tak dokonale barevná (od těch nejliberálnějších kubistů až po salonní akademiky), že se kritici nerozpakovali a psali o uměleckém "chaosu" v Obecním domě. Zásadní pro dnešní výstavu byl však podzim roku 1912, kdy se v Obecním domě, jenž byl postaven jako centrum přehlídky děl českých umělců (oproti například Galerii Rudolfinum), uskutečnily naráz dvě výstavy: Skupiny výtvarných umělců a Uměleckého sdružení Sursum.

Prvně jmenovaná skupina představovala moderní tvorbu (Emil Filla, Antonín Procházka, Otto Gutfreund, Josef Gočár, Václav Špála, bratři Čapkové a řada dalších), Umělecké sdružení Sursum usilovalo o zachycení stavu duše (například Jan Zrzavý). Tato umělecká díla se navíc dostávala do kontaktu s výzdobou například Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, Františka Ženíška, tedy umělců tradičního umění. V roce 1912 vládl v Obecním domě svobodný duch, fungoval zde dialog, k vidění byla velmi rozličná díla. A právě do této atmosféry se organizátoři výstavy 1912 snaží návštěvníky přenést a nutno dodat že velmi úspěšně. "Nešlo nám jen o to, abychom shromáždili díla slavných jmen, která jsou spjata s touto budovou, důležité bylo vystavit obrazy, které zde před 100 lety opravdu byly," říká kurátor výstava Otto M. Urban.

Na plakáty Alfonse Muchy se zatím čeká

Výstava tak nepředstavuje jen historii vzniku této důležité národní památky, ale snaží se přiblížit ducha doby, roku 1912. K tomu jí také dopomáhají například nainstalované tablety, na kterých může návštěvník například listovat dobovými periodiky, poslouchat hudbu či sledovat krátké filmy. To vše pořízené v roce 1912. Nové vedení Obecního domu v čele s Vlastimilem Ježkem původně zamýšlelo ke stému výročí secesní památky vystavit originály plakátů Alfonse Muchy.

Na přípravu výstavy však zbylo velmi málo času (půl roku) a od minulého vedení to současné převzalo Obecní dům s výsledkem mínus 10,5 milionu korun. Proto bylo nakonec od tohoto plánu prozatím odstoupeno, nicméně podle vyjádření ředitele Ježka budou Muchovy plakáty představeny v co nejbližší době. Současná výstava 1912, která potrvá až do konce ledna, je i přes šibeniční termín unikátní a v žádném případě neslouží jen jakási náhražka, právě naopak stojí za to ji navštívit a vrátit se o sto roků zpět.

O výstavě

Kurátorem výstavy 1912 je Otto M. Urban, autor řady úspěšných výstavních projektů jako například "Decadence Now. Za hranicí krajností" (Galerie Rudolfinum).

• Do Obecního domu se po sto letech vrátila díla, která byla představena na historicky prvních výstavách roku 1912 (Alfons Mucha, Emil Filla, Bohumil Kubišta, Jan Zrzavý a další).
• Výstavu 1912 připravil Otto M. Urban ve spolupráci se studiem Olgoj Chorchoj pod vedením Michala Froňka
• K výstavě vznikla také rozsáhlá publikace nakladatelství Arbor vitae, jež mapuje v širokém kontextu celý rok 1912. K pořízení by měla být zhruba za 890 korun.
• Na státní svátek 28. října bude platit jednotné vstupné v hodnotě 50 korun.
• Výstavní prostor v Obecním domě začíná pod novým vedením v čele s ředitelem Vlastimilem Ježkem opět pořádat výstavy. Po současné 1912 je naplánováno uspořádat výstavu originálních plakátu Alfonse Muchy.